Kladno: Modernismus ve věžácích

Muzeum věžáků v Kladně představuje unikátní cestu zpět do doby bydlení v 50. letech 20. století. Nachází se v srdci sídliště Josefa Havlíčka, domova šesti významných budov známých jako kladenské věžáky. Projektem se proslavili architekti Josef Havlíček, Karel Filsak a Karel Bubeníček, kteří se svým designem výrazně vymezili proti tehdejšímu socialistickému realismu, inspirovali se modernistickými stavbami francouzského architekta Augusta Perreta.

Architektura znamenající změnu

Každý z těchto věžáků má šestnáct podlaží, která zahrnují dva suterény, přízemí a třináct obytných pater. Jejich architektonický výraz zaujal natolik, že jsou dnes zapsány jako kulturní památka. Výstavba ikonických věžáků započala v březnu 1953 a do konce roku 1957 byla již dokončena. První tři věžáky se staly domovem pro horníky z místních dolů, zatímco další tři se staly obydlím hutníků.

Čtěte také

Dříve budova Federálního shromáždění, nyní tay sídlí Národní muzeum

Čtěte také

Nejošklivější komunistické architektonické paskvily Česka

Moderní bydlení 50. let

Bydlení v kladenských věžácích bylo ve své době špičkou moderního bydlení. V přízemí každého věžáku se nacházely společenské prostory a vstupní hala, která sloužila jako nepřetržitě fungující domovní služba. Tato služba plnila funkci recepce, pracovníci zde ověřovali přicházející návštěvníky a byli k dispozici nájemníkům. Obyvatelé budov měli k dispozici byty nadstandardně vybavené vestavěnými skříněmi. Architekti navrhli byty tak, aby reprezentativní části byly odděleny od soukromých, což se promítlo do promyšleného rozložení prostor - předsíň a obývací pokoj byly odděleny od koupelny a ložnice kuchyní a šatnou.

Pohodlí a praktičnost na prvním místě

V kladenských věžácích bylo prioritou pohodlí obyvatel. Byty byly vybaveny stropním vytápěním - moderním a efektivním řešením té doby. Odpadový systém byl pečlivě zorganizován tak, že na každém patře stály popelnice, které se vyprazdňovaly nákladním výtahem do spalovny v suterénu. K dispozici byly prádelny, sušárny a terasy na sušení prádla. Na střechách věžáků byly vybudovány sluneční terasy pro rekreaci, vybavené dokonce sprchami.

Bezpečí obyvatel v nebezpečných časech

Další zajímavostí byla existence rozsáhlých krytů civilní obrany v podzemí každého věžáku. Kryty byly vybaveny filtroventilací a byly navrženy tak, aby poskytly obyvatelům bezpečí v případě mimořádných událostí. Kryty byly propojeny pozemními chodbami, které umožňovaly evakuaci v případě potřeby.

Živá historie v Muzeu věžáků

Dnes tyto historické věžáky ožívají jako Muzeum věžáků, které návštěvníkům přibližuje atmosféru a prostředí bydlení v 50. letech. Prohlídka nabízí jedinečný pohled do minulosti a umožňuje návštěvníkům poznat, jak vypadalo bydlení za minulého režimu. Tato expozice je zároveň první svého druhu v celé republice, což svědčí o výjimečnosti a významu kladenských věžáků v české architektuře.

Čtěte také

Skleněný dům v Bubenči patřil za První republiky k luxusním bytovým domům

Čtěte také

Unikátní diamant pražské architektury: Bubenečský Skleněný palác z roku 1937

Pokud vás fascinuje historie bydlení na sídlišti za minulého režimu, určitě stojí za to navštívit Muzeum věžáků v Kladně. Ponoříte se do doby, kdy tyto výškové budovy představovaly moderní bydlení a získáte jedinečný pohled na architekturu a život v tehdejší době.

Zdroje: kudyznudy.czregion.rozhlas.czmuzeumvezaku.cz