Živý mozek v laboratořích
Vědci dnes za účelem zkoumání vrozených vad a nemocí souvisejících s mozkem dokážou vytvořit laboratorní mini mozečky. Ty však nejsou schopny myslet nebo cítit. Jsou to jen 3D struktury vyvinuté z kmenových buněk. Avšak před víc než dvěma lety se výzkumníkům z Yaleovy univerzity v americkém státě Connecticut podařilo oživit mozky čtyři hodiny mrtvých prasat z jatek. Vyjmuli je z lebek a „živili“ krevní náhražkou. Obnovili tak některé funkce a schopnosti buněk. Pokus z etických důvodů zastavili „na hranici obnovení jejich vědomí“.
Mozek v kádi
Pokus s mozky prasat nazvaný BrainEx ukázal, že v „živném“ roztoku by mozek žít mohl. Zachoval by si vědomí? A pokud ano, jak by se mu žilo bez těla a smyslů, bez vnějších podnětů? To vědci samozřejmě prakticky nemají v úmyslu ověřovat. Tedy doufejme. Nelze to ospravedlnit ve jménu ani vědy ani pokroku. Takový hrůzný experiment je jen teorie. „Mozek v kádi“ (BIV / Brain in a Vat) je filozofický pojem, „scénář myšlenkového experimentu“, který filozofům poskytuje široké pole pro různá zkoumání, především vědomí a konkrétních prvků lidského pojetí poznání, reality, pravdy, mysli, smyslu.
Bez těla ale s virtuálním tělem?
Tento „scénář myšlenkového experimentu“ (BIV) vychází z úvahy, že co kdyby... Takže, živý mozek, stejně jako ve fakt děsivém hororovém scénáři, je vyjmut z těla člověka a vložen do kádě s životodárným roztokem. Jeho mozkové neurony jsou ale připojeny k superpočítači. Ten mozku dodává elektrické impulzy stejné, jako běžně přijímá v těle člověka. Tak mu jsou zprostředkovány virtuální podněty a simulovaná falešná realita. Má pocit, že normálně všechno prožívá. Slyší hudbu, cítí, chodí, jí i miluje. Mozek je vlastně neustále klamán. Může si někdy uvědomit, že žije v kádi a ne v realitě? Věděl by, že nemá tělo? Lépe řečeno, mohl by si člověk uvědomit, že to, co si myslí, že prožívá, vlastně neprožívá? Nebo naopak? Prožíváme něco, co se odehrává jen v našem vědomí? Je to složitá filozofická úvaha. Týká se filozofického skepticismu a solipsismu, tedy teorie, která popírá vnější svět, který je tak pouze výtvorem lidského vědomí. Z širšího úhlu pohledu je spojena i s tím, proč a jak se člověk nechá oklamat a klamat, proč si někteří jedinci žijí ve svém vlastním vnitřním světě…
Filozofický přesah do reality
Mozek v kádi v současné době dávají filozofové do souvislosti s virtuální realitou. Mnozí se domnívají, že může mít špatný vliv na naše vnímání světa, jednání a reakce či přizpůsobování se podmínkám, které se stále mění. A samozřejmě i další poznávací funkce. Paměť, pozornost, rychlost myšlení a chápání informací. Jiní tvrdí, že je virtuální realita nemůže nikterak narušit. Ba naopak. Může nám poskytnout víc vhledů a pohledů na svět a nové vnímání.
