Život plný zbožnosti a bolesti
Matka Marie Elekta od Ježíše, narozená v řeholním řádu bosých karmelitek, byla nejen zbožnou jeptiškou, ale také zakladatelkou klášterů. Její život, hluboce ovlivněný utrpením Ježíše Krista, se vyznačoval extrémní askezí a sebemrskačstvím. Ve snaze vzít na sebe hříchy druhých se Elekta vystavovala fyzickému mučení, nosila řetězy s ostny a hrubé oděvy, což vedlo k tomu, že její tělo bylo poseté vředy a boláky. Neustálá bolest, kterou si sama způsobovala, spolu s dlouhými půsty nakonec vedla k chronickému onemocnění jater a jejímu úmrtí v roce 1663 ve věku 58 let na zápal plic.
Bizarní pohřeb
Pohřeb Marie Elekty byl velkolepý, avšak zároveň poznamenaný řadou bizarních okolností. Při ukládání jejích ostatků do rakve bylo zjištěno, že je příliš malá. V důsledku toho bylo nutné nebožce posmrtně zlomit vaz a násilně vtlačit hlavu na prsa, aby se tělo vešlo do rakve. Přesto však víko rakve zůstalo mírně otevřené. Zedníci, kteří hrob zazdívali, se uchýlili k neobvyklému postupu – kvůli velkému mrazu používali vařící vodu, aby jim nezmrzla malta. Ta se dostala nejen do hrobky, ale i do rakve Marie Elekty.
Nevysvětlitelné události
Po tomto neobvyklém pohřbu se v okolí hrobu začaly dít záhadné jevy. Jedna z klášterních sester pocítila silnou vůni fialek poblíž hrobu, i když žádné v okolí nerostly. Jiná sestra pozorovala tajemné světlo, které se ve večerních hodinách šířilo kolem hrobu. Jiná, která trpěla silnými bolestmi hlavy, pocítila úlevu, když si položila hlavu na hrob. A jedna ze sester měla sen, ve kterém se jí zjevila Marie Elekta, prohlašujíc, že její tělo zůstalo neporušené.
Zázrak za zdmi kláštera
Série záhadných událostí vedla k tomu, že matka Eufrasie, představená kláštera, v roce 1666 rozhodla otevřít hrob, aby ověřila stav ostatků.
Tři roky po smrti Marie Elekty byla provedena exhumace, která odhalila překvapující obraz. Ačkoli její ostatky plavaly v černé, hnijící vodě, zůstaly pozoruhodně neporušené.
Vědecké zkoumání anomálie
V roce 2003 tým vedený významným antropologem Emanuelem Vlčkem znovu prozkoumal ostatky Marie Elekty. Jejich nálezy odhalily mimořádný stav dochování, v některých ohledech srovnatelný se slavným ledovým mužem Ötzim. Její neporušená kůže a pohyblivé klouby spolu s dokonale zachovanými zuby naznačují jedinečný proces mumifikace, který byl pravděpodobně ovlivněn podmínkami původního uložení.
Mezi vědou a nadpřirozenem
Mumifikace Marie Elekty představuje v oblasti konzervace měkkých tkání vzácný úkaz. Bez jakékoliv údržby od 17. století zůstalo její tělo v přirozeně mumifikovaném stavu, s pohyblivými klouby a neporušenými zuby. Jev vyvolal debatu mezi sférou vědy a nadpřirozena. Zatímco vědecká vysvětlení ukazují na přirozené procesy mumifikace, absence jakýchkoli konzervačních opatření od 17. století ponechává prostor pro spekulace o nadpřirozených vlivech.
Zdroje: vesmir.cz, pepikov.cz, babinet.cz