Nové technologie se derou vpřed

V roce 2006 byly poprvé implantovány na povrch mozku elektrody bezdrátově napojené na počítač mladému Američanovi, kterému po zranění ochrnulo celé tělo. Počítač dokázal vyhodnotit pohyb, který měl v úmyslu udělat. Svou myslí mohl ovládat kurzor počítače, a dokonce kreslit jednoduché obrázky. Systém vyvinula společnost Cyberkinetics, kterou v roce 2009 odkoupila společnost BlackRock Neurotech ze Salt Lake City, která se zabývá zdravotnickými technologiemi. „Zkoumá se všechno, na co si vzpomenete…“, řekl generální ředitel M. Gerhardt k možnostem technologií BCI, „… vším, aby lidé mohli znova chodit, vidět, slyšet a dokonce znovu cítit.“

Naděje neumírá

Na základě implantátu Cyberkinetics vyvinula BlackRock program MoveAgain (opět pohyb). Technologie rozhraní mozek-počítač této firmy jsou mikroelektrody, které se umístí na určitou část mozku. Pouhou myšlenkou pak postižený může ovládat různé zařízení, třeba invalidní vozík, robotickou ruku apod. Přesněji řečeno, počítač zpracuje nervové signály a přenese konkrétnímu zařízení. Během klinických studií bylo BCI od BlackRock implantováno více než třiceti pacientům z celého světa. Zdá se to málo? Ale je to zatím největší počet jakékoli jiné firmy. Na konci roku 2021 technologii této společnosti schválil pro možnou léčbu pacientů s poruchami nervového systému, poraněním míchy nebo těžkým postižením hybnosti americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Povolení FDA k testování implantátu u lidí má v USA ještě společnost Synchron. V současné době můžou ve Spojených státech postižení získat tento implantát jen jako účastníci studie, kterou FDA schválí.

Šikovní pomocníčci od BlackRocku

Gerhardt nedávno zmínil další aplikace, na kterých se v oblasti BCI intenzivně pracuje. Nejde jen o ovládání zařízení „myšlenkou“ a obnovení pohybu nebo funkcí končetin. Jak řekl, pro mnohé pacienty s ochrnutím končetin a ztrátou citlivosti „… je obnovení hmatu důležitější než možnost se znova pohybovat.“ Před pěti lety byla naprosto průlomová BCI implantována v rámci studie pacientovi, který ochrnul po autonehodě. Signály z mozku do jeho robotické ruky se přenášely zpět do mozku a ve své náhradní ruce tak cítil doteky! Loni na podzim investovala společnost do studie implantátu sluchového nervu, který by výrazně pomohl tisícům lidí s poruchou sluchu. Výzkumníci dále pracují na řešení schopnosti komunikace, mluvení a psaní. Testuje se převod myšlenek na text na obrazovce, nebo zda je pacient schopen představit si vyslovené slovo. To by bylo „přeloženo“ algoritmem a zařízení by za něho mluvilo. „Naším snem je umožnit pacientovi ovládat věci kolem sebe, komunikovat psát e-maily, přijmout příchozí hovor,“ řekl Gerhardt. „A představte si, jaké by to bylo, když je někdo obejme a oni by to skutečně cítili!

Podle Gerhardta bude ještě nějakou chvíli trvat, než se mozkové implantáty začnou běžně používat jako třeba v kardiologii. A technologie ještě nejsou dokonalé, ale jak říká „… možná teď už pracujeme na té nejlepší.“

Pozn.: Americký FDA zatím schválil využití neinvazivního použití technologie BCI, to je přístroj se senzory, který se nasazuje na hlavu; pro poloinvazivní BCI, kdy se na povrch mozku aplikují elektrody je schváleno pro studie (viz článek); invazivní metoda, to je zavedení čipu do mozkové kůry na schválení čeká. Mozkové čipy společnost Neuralink podnikatele E. Muska byly testovány na opicích, společnost chce letos zažádat o schválení klinických testů u lidí.

Zdroje: observer.com, fortune.com, learn.neurotechedu.com