Ženy rozhodují a děti žijí pouze s nimi
Mosuové jsou etnická skupina žijící už více než 2 000 let u čínského jezera Lugu v provincii Jün-nan a Sečuán v jihozápadní Číně. Jeden z posledních matriarchátů čítá přibližně 55 000 lidí a má především díky izolaci od okolního světa vlastní jazyk i kulturu. Rodová linie putuje „po přeslici“, takže příjmení i majetek přechází z matky na dceru. A právě ženy jsou ty, které rozhodují, mají pod palcem finance, patří jim domy, pozemky i děti. Muži a jejich role otců je druhořadá. Nežijí se ženami ve společné domácnosti, a ani pro děti není důležité, kdo je jejich otcem, přestože to většinou vědí. Jejich rodina je ta, se kterou žijí. „My samozřejmě své děti známe a nikdo nám nebrání je navštěvovat, nosit jim dárky nebo s nimi trávit čas,“ říká místní průvodce Zhanx.
Mohou mít partnerů, kolik chtějí, zůstávají ale spíš v dlouhodobých vztazích
Mosuové si v odlehlých himálajských údolích vybudovali systém tzv. „navštěvujících manželství“, který se přirozeně vyvinul v náročných vysokohorských podmínkách. Po dlouhá staletí to u nich totiž fungovalo tak, že zatímco ženy zůstávaly v letních měsících samy doma, většina mužů odváděla dobytek na pastvu. Během té doby měly ženy dost času osvojit si řízení domácnosti a skloubit ji s péčí o děti. Dlouhá nepřítomnost manželů však měla své důsledky a taková příležitostná nevěra se stala natolik běžnou, že se již nepovažuje za nic nevhodného. Oba partneři mohou mít libovolný počet nezávazných mimomanželských vztahů, aniž by to mezi nimi vedlo k hádkám. Jejich vztahy dnes nemají ekonomický ani sociální rámec, ale jsou založeny pouze na citech, sexu a společném potěšení. To ovšem neznamená, že ženy střídají partnery jako ponožky, naopak v dnešní době mění partnery méně často a žijí v dlouhodobých vztazích.
Ženy z etnika Mosuo nehodlají žít s muži pod jednou střechou.
Rituál, během jehož se z holčičky stane žena
Mosuové neuznávají tradiční roli otce. V tomto systému náležejí děti pouze matce. Veškerý majetek následně dědí nejschopnější dcera. U dívek to běžně chodí tak, že poté, co dosáhnou věku třinácti let, projdou zasvěcovacím obřadem, v jehož závěru dostanou klíč od svého vlastního „květinového pokoje“ a můžou si začít vybírat milence a užívat.
Společně strávená noc a hurá domů
Muži své za svými partnerkami chodí pouze v noci a ráno se vracejí domů, k rodinám tvořeným několika generacemi žen a mužů, kteří jsou dětmi některé z nich. Zatímco ostatní ženy po celém světě sní o svém svatebním dni už od útlého věku, tyto ženy nemají o klasické manželství většinou zájem. „Když muž a žena žijí spolu, nevede to k ničemu dobrému. Jen se hádají a potěšení i láska se vytratí,“ tvrdí mosujská dívka Šama v knize Kde vládnou ženy české cestovatelky Kateřiny Karáskové (*1978). Mosuové si tímto systémem značně zjednodušili život. Nejenže ve svém slovníku nemají žárlivost, monogamii, manžela, nebo znásilnění, ale navíc u nich nedochází v případě rozchodu k třenicím o děti ani o majetek.
Kultura Mosuo je dnes čínskou turistickou atrakcí.
Zažitý model mění turismus
Na konci 80. let udělaly čínské úřady z oblasti turistickou atrakci. Jenže právě nával cestovatelů ze všech koutů světa tuto netradiční kulturu ohrožuje a mladá generace podléhá vnějším vlivům a opouští tradiční model. Mosuové se bojí, že se jejich matriarchát brzy změní v divadlo, které budou předvádět jen pro pobavení turistů.
ZDROJE:
https://www.stoplusjednicka.cz/tradicni-rodina-jak-se-menil-pristup
https://magazin.cz/cestovani/12974-mosuove-spolecenstvi
https://epochalnisvet.cz/mosuove-kdyz-zeny-vladnou-pevnou-rukou
