Překvapení pod povrchem
Uprostřed betonu a oceli staveniště Univerzity Karlovy, určeného pro Farmaceutickou a Lékařskou fakultu, ležely dva mohutné kmeny. Nešlo ale o pouhé kusy dřeva, představovaly historii. Byly proto převezeny do Východočeského muzea k dalšímu zkoumání, vzbudily totiž zájem z jedinečného důvodu– předpokládá se, že jde o polotovary monoxylů, lodí vyřezaných z jednoho kmene stromu.
Informace o nálezu, sdílená na facebookové stránce Východočeského muzea, se rychle rozšířila. Kmeny, z nichž každý váží kolem 25 tun a měří asi 11 metrů, mají paralely ve skandinávských archeologických nalezištích, což naznačuje širší souvislosti. Přesné stáří lodí se sice ještě zkoumá, ale předběžné poznatky naznačují, že by mohly být vyrobeny z dubového dřeva.
Dávná vodní plavidla
Monoxyly jsou jedním z nejstarších typů lidstvu známých vodních plavidel. Samotný termín pochází z řečtiny, monoxylon znamená "jediné dřevo" a popisuje použitou konstrukční techniku. Plavidla jsou archeologicky doložena již od doby kamenné a byla hojně využívána různými kulturami, včetně Keltů a starých Slovanů.
Postup výroby
Vytvoření monoxylu bylo náročné na zručnost i trpělivost. Začínalo se výběrem velkého a statného stromu, obvykle dubu, jeho pokácením a následným metodickým odkorněním. Řemeslníci kmen vytvarovali tak, aby měl špičaté konce vhodné pro plavbu po vodě. Rozhodující fází bylo vydlabání středu, aby vznikl dostatečný prostor pro cestující a náklad, což byl proces, který musel být pečlivě vyvážený, aby plavidlo dobře plulo a bylo odolné.
V dobách před vznikem kovových nástrojů používali starověcí stavitelé lodí k vyřezávání dřeva kombinaci vypalování ohněm a kamenných nástrojů. Byl to pracný proces, který mohl trvat mnoho týdnů nebo dokonce měsíců, v závislosti na velikosti a složitosti plavidla.
Důsledky objevu
Objev potenciálních monoxylů v Hradci Králové je významný z několika důvodů. Zaprvé naznačuje historické používání a možná i výrobu monoxylů v regionu, čímž přidává novou vrstvu do bohaté historie oblasti. Za druhé nabízí hmatatelné spojení s dávnými národy, které kdysi brázdily vodní cesty Evropy, a ukazuje jejich řemeslnou zručnost a způsob života.
I když je nález fascinující, skutečný rozsah historického významu odhalí až důkladná analýza. Pokud se potvrdí, že se jedná o monoxyly, mohly by lodě poskytnout neocenitelný vhled do námořní historie a kulturních zvyklostí dávných obyvatel regionu.
Čekání na odhalení záhad
Zatímco obří kmeny odpočívají v depozitáři Východočeského muzea, očekávání narůstá. Jaké příběhy skrývají? Kdo byli lidé, kteří je vyrobili, a na jaké cesty se vydali? I když odpovědi na tyto otázky možná dostaneme až v roce 2024, objev nepochybně zažehl jiskru vzrušení mezi historiky, archeology i místními obyvateli.
Odkryté kmeny v Hradci Králové nám v podstatě připomínají, že historie se ne vždy nachází v písemných záznamech nebo velkolepých památkách. Někdy leží ukrytá pod našima nohama a čeká na vhodný okamžik, aby se vynořila a odhalila svá tajemství.
Zdroje: hradecky.denik.cz, cs.wikipedia.org, wikipedia.org
