Krásná, modrá…
Podmořská propadlina s názvem Modrá díra (Blue Hole) hluboká asi 120 metrů na pobřeží Rudého moře leží 10 kilometrů severně od egyptského Dahabu. Hlubinu moře od pobřežních vod tam odděluje korálový útes plný života a zdravého podmořského ekosystému. Tvoří zde nádherně modrou mělkou lagunu bez podmořských proudů. Je tak ideálním, doporučovaným a krásným místem pro rekreační potápěče, kteří podél korálové stěny loví své podmořské zážitky. Korálový útes je také neskutečným lákadlem pro potápěče dobrodruhy. Právě v něm se ale nachází smrtonosná past.
Podmořská katedrála
V Modré díře v hloubce 6 metrů pod hladinou tvoří útes sedlo, mělký otvor do moře. Pod ním v 60 metrech je strop „průrvy“ vysoké 55 metrů zvaný Oblouk. Vede do tunelu, který je dlouhý 26 metrů. Mírně se svažuje a ústí v hlubinách Rudého moře. Tam pak dno strmě klesá až do hloubky 1 000 metrů. Z moře tunelem proniká modré světlo, proto název Modrá díra. A. Heyes, jeden z místních instruktorů technického potápění, který se do tunelu potopil několikrát, pro The Guardian uvedl: „Je to nádhera. Nic jiného se tomu nevyrovná. Je to jako byste se ocitli v podvodní katedrále." Podle něho je ponor k Modré díře pro potápěče to samé, jako pro horolezce Kilimandžáro. Po mnohých, kteří chtěli do této „katedrály“ vstoupit, zbyla ale jen pamětní deska na pobřežním útesu (viz video).
Hřbitov potápěčů
Modrá díra si svou nechvalnou pověst a přezdívku Hřbitov potápěčů získala vcelku neoprávněně. Dle Heyese to „… prostě není tak nebezpečné.“ Vysoký počet úmrtí přičítá lidské hlouposti, podceňování vlastních schopností a neodpovídající potápěčské výstroji. „Lidé udělají 100 ponorů a myslí si, že všechno znají. Ale na takovou hloubku nejsou připraveni,“ říká. V čem tedy spočívá ta past? Jednou z nástrah je nezvyklý sklon Oblouku, proto není snadné objevit ho. Potápěči ho velmi často minou a potápějí se hlouběji. Už v hloubce kolem 40 metrů může potápěč podlehnout dusíkové narkóze neboli opojení dusíkem. Podobně jako alkohol působí na každého jinak. Čím ale větší hloubka, tím „více skleniček“. Může dojít k dezorientaci, otupělosti, duševním i fyzickým poruchám. Často se dostaví spánek, člověk upadá do bezvědomí. Kvůli tlaku se může přidat i otrava kyslíkem.
Druhá nástraha je tunel samotný. Proplout jím se zdá snadné. Tím, že se svažuje, není vidět, kde končí a je delší, než se na pohled zdá. Potápěči tak neodhadnou své síly. Proplout jím proti proudu je stojí značné úsilí a i díky tlaku spotřebují mnohem více kyslíku, než předpokládají. Nestačí jim pak na bezpečné vynoření… Další příčinou úmrtí v Modré díře je dekompresí nemoc. Nezvládnutí tlaku.
Záhadná úmrtí
Dno Modré díry je poseto zbytky potápěčských přístrojů, které patřily těm, kteří zde přišli o život. Odhaduje se, že během posledních let je to více než 200 lidí. Modrá hlubina si ale vyžádala oběti i z řad zkušených profesionálních potápěčů. Jedním z nich je S. Keenan z Dublinu. Ten „dohlížel“ na ponor italské světové rekordmanky ve freedivingu A. Zecchini. Při pokusu překonat Oblouk na jeden nádech ztratila orientaci. Keenan ji navedl na hladinu. Vyplavala bez úhony, on ztratil vědomí. Našli ho, jak už plave obličejem dolů…
O život zde v roce 2000 přišel i mladičký instruktor potápění J. Lipski. V potápěčských kruzích se bohužel smutně „proslavil“ tím, že natočil svou vlastní smrt. Jak vzpomíná další z místních instruktorů technického potápění T. Omar „… chtěl natočit Oblouk.“ Řekl mu: „Dobře, ale nejdřív potřebuješ dva týdny tréninku se mnou, a pak budeme natáčet'.“ Lipski však byl v Dahabu jen na víkend. Do hlubin se vypravil sám, bez tréninku. Jeho tělo pak následující den našel Omar v hloubce 92 metrů. Právě on od roku 1997 vynesl z Modré díry přes 20 těl bez života. Vysloužil si tak přezdívku „sběrač kostí.“
Egyptská komora pro potápění a vodní sporty se kontrolou prostřednictvím pověřených pracovníků snaží zajistit, aby se do Modré díry potápěli jen potápěči s certifikovaným průvodcem, který zajistí bezpečnost (viz video), nebo ti, kteří mají patřičné technické certifikáty odpovídající výstroje. Ve skutečnosti ale není v jejich silách dohlížet na všechny, kteří se rozhodnou najít vchod do podmořské katedrály na vlastní pěst.
Zdroje: www.memphistours.com, www.theguardian.com, www.undercurrent.org