V roce 1873 se u Vyškova tyčil nádherný holandský větrný mlýn s dřevěným kolem o průměru 8,4 metru a střechou sahající do výšky 12 metrů, vybavený byl čtyřmi perutěmi. Avšak osud mu nebyl nakloněn – vichřice v roce 1882 způsobila vážné škody na jeho střeše, hřídeli, převodech i zdivu.
Historie větrného mlýna v Ruprechtově
V tom čase mlynář Cyril Wágner, muž plný vizí a odvahy, cestoval po Americe, kde objevil inspiraci pro budoucnost svého mlýna. Rozhodl se jej rekonstruovat, a to odolnější a efektivnější formou. Jeho inovativní myšlenkou byla větrná Halladayova turbína. Mezi lety 1882 a 1884 vybudoval turbínu vážící dvě tuny, měla průměr 9,6 metru a plochu 22 metrů čtverečních. Díky revolučnímu systému žaluzií, které bylo možné ovládat táhly pro optimální náklon vůči větru, dokázal mlýn pracovat s dvakrát větší efektivitou než tradiční mlýny.
Bohužel v roce 1890 jej zasáhla další vichřice. Po opravě však mlýn ještě několik desetiletí sloužil obci, například jako sklad po klubovnu pionýrů. Po válce již nebyl obnoven a postupně chátral pod správou obce.
Obnova a nový život mlýna
Dobová Halladayova turbína na čerpadle
V roce 1930 se začala psát nová kapitola v životě mlýna, když Jan Tesař, dědeček současné majitelky, vstoupil na scénu jako jeho nový vlastník. Po roce 1989 se jeho vnučka rozhodla vrátit mlýnu jeho původní krásu. Vybavena starými fotografiemi a s odhodláním obnovit Halladayovu turbínu se pustila do náročné rekonstrukce. A její snažení přineslo ovoce – turbína byla úspěšně obnovena k plnému provozu.
Dnes se mohutná turbína vznáší 16 metrů nad krajinou, má průměr 10 metrů a hmotnost dvě tuny. V teplejších měsících přitahuje zvídavé turisty jako netradiční hotelový pokoj, kde mohou zažít kouzlo přespání v historickém mlýně. V říjnu se pak mlýn změní v muzeum a otevírá své brány pro návštěvníky, kteří se chtějí seznámit s fascinující historií a technologií, která se skrývá v jeho nitru.
Technický poklad a kulturní památka
Halladyova turbína je evropský unikát
Mlýn v Ruprechtově je bezesporu technickým pokladem. Jeho Halladayova turbína je nejen unikátní v Evropě, ale i ve světovém měřítku. Turbíny byly sice používány v Americe, ale nikdy ne na větrných mlýnech. Tato větrná technologie přinesla výrazný nárůst produktivity mletí obilí, což bylo zvláště důležité v dobách, kdy potrava byla vzácným zbožím.
Mlýn v Ruprechtově je důležitým svědectvím technických inovací 19. století a jeho místo ve světovém dědictví techniky je nesporné. Je navržen na zařazení mezi národní kulturní památky a na seznam UNESCO, což by mělo zajistit jeho zachování pro budoucí generace.
Větrný mlýn v Ruprechtově je nejen krásnou kulturní památkou, ale i technickým unikátem, který nás přenáší doby, kdy inovace měly moc měnit život lidí. Halladayova turbína, světový unikát, který zvýšil výkon mlýna, je fascinujícím důkazem lidského inženýrství a vynalézavosti.
Zdroje: cesky.radio.cz, cs.wikipedia.org, kudyznudy.cz
