Zázračná tekutina
Je jedno zda modrá, horká či chladná, jak se říká, všem nám v žilách koluje krev. Dospělý člověk jí má zhruba čtyři až pět litrů. Rozvádí po těle kyslík a živiny do všech orgánů, svalů a tkání. Zároveň se stará o vylučování nečistost. Velký význam má pro udržování teploty těla, podílí se na obranyschopnosti. To jsou vcelku známá fakta. Že ovlivňuje – a to doslova – mládí i stáří a že sama stárne možná už tak známé není. Prokázali to však vědci při pokusech na myších. Výsledky byly překvapivé.
Vlít krev do žil
Doktorka Emmanuelle Passeguéová je ředitelkou newyorkského výzkumného ústavu medicíny Columbia Stem Cell Initiative. Zabývá se změnou krve v souvislosti s věkem. Dá se s nadsázkou říci, že se spolu se svým postgraduálním studentem Carl Mitchellem inspirovali sci-fi a ve svém výzkumném projektu „vlili“ krev mladých myší starším jedincům. A ta je omladila! Stárnoucí srdce začala bít silněji, zvýšila se jejich svalová činnost, a dokonce přispěla k bystřejšímu myšlení. Jednoduše zvrátila jejich stárnutí. Jak vysvětlila Passegué: „Stárnoucí krevní systém je vektorem pro spoustu proteinů, cytokinů a buněk, má proto pro organismus mnoho špatných důsledků.“
Omlazovací transfuze
Transfuzní stanice, kam bychom si mohli zaskočit a nechat si vyměnit starou krev za mladou, či si ji nechali vstříknout jako infuzi je teorie hodně přitažená za vlasy. Je však možnost, jak omladit náš organizmus mladou krví. Tím řešením je omlazení krvetvorných buněk. Výzkumníci ve studii zveřejněné v časopise Nature Cell Biology proto provedli jejich kompletní výzkum. Buňky během stárnutí vytvářejí stále méně červených krvinek, imunitních buněk a nedokáží udržet soudržnost svého genomu. „Krevní kmenové buňky žijí v nikách kostní dřeně. Napadlo nás, že to, co se děje v tomto specializovaném místním prostředí, by mohlo být velkou součástí problému,“ řekl v prohlášení Mitchell.
krevní buňky
Omlazení na dosah?
Oba výzkumníci pomocí technologií vyvinutých v laboratoři Passeguéové detailně zkoumali prostředí kostní dřeně. Zjistili, že je stárnoucí nika postižena zánětem, který vede k dysfunkci krevních kmenových buněk. A zjistili, že u myší dokázal zvrátit stáří a omladit je prostřednictvím omlazení niky již existující protizánětlivý lék na revmatoidní artritidu. Omlazení kmenových buněk, které vytvářejí všechny krevní buňky by mohlo stárnutí zpomalit. „Tyto výsledky naznačují, že tyto strategie jsou slibné pro udržení zdravější krvetvorby u starších lidí,“ říká Mitchell. Nyní je nutné zkoumat, zda stejné procesy jako u myší můžou stejně působit i u lidí. Dle Passeguéové je však nutné nejdříve nalézt odpovědi na spoustu dalších otázek, například, proč nejdříve selhává právě nika.
