Nechtěná cesta

Jan Mydlář vyrůstal ve spořádané chrudimské měšťanské rodině a měl všechny předpoklady vést normální, spokojený život. Jako nadaný student navštěvoval soukromou latinskou školu, po níž pokračoval ve studiu fyziky a latiny na Karlově univerzitě. Zde se seznámil s významným učencem Janem Jesenským, přičemž jeho vztah později nabral temné obrátky. Vzhledem k jeho slibné akademické dráze se lze divit, jak se z Jana Mydláře vůbec stal kat.

Zdroj: Youtube

Zvrat osudu, který Jana nasměroval k morousovskému povolání kata, se točí kolem jeho neochvějné lásky k ženě jménem Dorotka. Ta byla obviněna z ohavného zločinu, a čekal ji krutý osud. Příběh vypráví, že Jan, zaslepený svou láskou k ní, podnikl drastický krok, aby ji zachránil, a pokusil se vstoupit do řad katů. Ačkoli se mu toto nezvratné rozhodnutí snažili mnozí rozmluvit, včetně tehdejšího mistra popravčího Záviše Matěhy, Jan trval na svém.

Dorota: Janova volba byla záhadou

Milostný příběh, který určuje Janův život, je složitý. Dorota, krásná, ale i zkažená žena, stála před soudem obviněná z otrávení svého manžela, mlynáře Vaňury. Okolnosti jejího procesu a přiznání byly poznamenány brutalitou. Dorota, vystavená nelítostnému mučení ze strany Záviše Matěhy, se nakonec přiznala ke zločinu.

I po několika dnech mučení a falešných obvinění mělo pro Dorotku to nejhorší teprve přijít. Tragický den její popravy zůstává nezapomenutelnou epizodou v životě Jana Mydláře. Děsivé události, které se odehrály, a kombinace deště a těžké hlíny, která zpečetila Dorotčin osud v bahnitém hrobě, navždy poznamenaly Janovu duši. Navzdory jeho statečnému úsilí o její záchranu měl osud jiný plán a jeho milovaná nepřežila.

Respektovaný vyvrhel

Sžírán žalem a vázán přísahou pokračoval Mydlář na své cestě kata a přestěhoval se do Prahy. Na rozdíl od typického postavení vyděděnců mezi katy si Jan Mydlář vydobyl v pražské společenské hierarchii určité postavení. Jeho odbornost v makabrózním řemesle mu zajistila pevný plat a další odměny za každý provedený akt mučení a popravy, což vedlo k poněkud paradoxní existenci, kdy byl obávaný i respektovaný zároveň.

Dědictví vyryté do krve

Mydlářovo jméno je neodmyslitelně spjato s otřesnou popravou 27 českých pánů na Staroměstském náměstí, událostí, která zůstává jedním z nejchmurnějších momentů českých dějin. Mydlářova role v této krvavé lázni jen přispěla k jeho proslulosti, vyprávělo se o jeho mrazivé efektivitě a děsivém detailu, jak ještě zaživa vytrhl Janu Jesenskému jazyk, což se vrylo do kroniky legend.

Poslední opona a předaný odkaz

Kariéra Jana Mydláře jako kata skončila v roce 1632 po nepovedené popravě. S vědomím úpadku svých schopností předal plášť svému synovi Janu Václavovi, a ukončil tak kapitolu, která byla naplněna stejnou měrou tragédií jako krveprolitím.

Muž za černou kápí

Jan Mydlář zůstává záhadnou postavou, jeho život a činy jsou předmětem spekulací a zkreslení času. Nepopiratelný je však jeho vliv na dějiny Prahy a neutuchající fascinace jeho příběhem. Byl obětí okolností, mužem, kterého láska a osud dohnaly k temnotě? Nebo to byla postava, která se svých ponurých povinností ujala s horlivostí hraničící s makabrózností? Pravda, jak už to u postav, jako byl Mydlář, bývá, leží pravděpodobně někde uprostřed, ve stinné oblasti, kde se prolínají dějiny a legendy.

Zdroje: stoplusjednicka.cz, babinet.cz, ctidoma.cz