Zdroje: www.stoplusjednicka.cz, www.keepcalmandwander.com, wordlesstech.com

Obrovské skalní sloupy strmě stoupající ze země složené ze směsi pískovce a konglomerátu přitahovaly mnichy a poustevníky už v 9. století. Žili ve skalních prohlubních a jeskyních a meditovali o své víře. O pět století později začaly oficiálně vznikat první byzantské monastýry neboli kláštery pro pravoslavné mnichy. Jako první byl postaven monastýr Megalon Meteoro, založený v roce 1356 mnichem Athanasiem z poloostrova Athos, na skále ve výšce 534 metrů nad mořem. Právě podle něj se začaly pojmenovávat i ostatní kláštery, kterých mezi 15. a 16. stoletím vzniklo dohromady 24.

Výstavba byla velice náročná

Doslova každý kámen prošel rukama mnichů, kteří si stavební materiál a veškeré vybavení odnášeli na zádech. Jedinou moderní vymoženost, která jim usnadnila práci, byla kladka. Jinak ale šplhali po lanových žebřících s těžkým nákladem a kus po kousku budovali svůj nový domov. Na úrodných pozemcích pod skalami pěstovali hroznové víno, kukuřici a brambory. Do konce 14. století byly kláštery zaplněny oddanými mnichy a ozdobeny úžasnými freskami post-byzantského malířství, které můžeme dodnes obdivovat.

Během 2. světové války bylo město bombardováno

V průběhu 17. až 18. století se Meteora stala útočištěm pro Řeky, kteří unikli tvrdé nadvládě osmanských vládců. Kláštery byly jediným místem, kde se zachovala helénská kultura, přitahující nejen věřící, ale i básníky, filozofy a hluboké myslitele. Historici tvrdí, že kdyby nebylo klášterů, helénské tradice a kultura by zemřely. Během 2. světové války bylo klášterní město bombardováno, a dokonce byly ukradeny i různé poklady. Dnes je stále aktivní šest z 24 klášterů. Čtyři obývají muži a dva ženy, přičemž každý klášter má méně než 10 obyvatel. V roce 1988 byly monastýry Meteora zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO.

Související články