Metanové bubliny

Na dně jezer leží listí, zbytky rostlin, mrtví živočichové. Ty se působením bakterií postupně rozkládají a vzniká plyn metan, který se uvolňuje a vytváří bubliny. Ty stoupají na hladinu. Když jezero začne zamrzat, zamrzají i bubliny na své cestě vzhůru a zůstávají uvězněné pod ledem. Když led roztaje, metan začne přirozenou cestou unikat do ovzduší. Metan je výbušný a hořlavý. Pokud by led někdo porušil, propíchnul metanovou bublinu a škrtnul sirkou, plyn by se vznítil a mohlo by dojít k výbuchu. Metan by také mohl vybuchnout, kdyby se na dně jezera nahromadil.

Podívaná pod ledem

Mezi takové „zásobárny metanu“ patří jezera v Kanadě. Nejznámější z nich, kde metanové bubliny vytvářejí pod ledem skutečně neuvěřitelné a nádherné obrazy, je jezero Abraham v kanadské Albertě. Díky rychlosti větru, který tu v zimě dosahuje téměř padesáti kilometrů v hodině a nízkým teplotám je led na jezeře velmi čistý a průzračný. Návštěvníci mají možnost vidět hluboko pod hladinu a pozorovat spící bubliny, které vypadají jako tajemné zvláštní stavby, věžičky nebo skalní útvary z plochých kamenů.

Čtěte také

Čtěte také

Vražedné jezero v Kamerunu: Vzácná přírodní katastrofa zabila 1 700 lidí

Neméně krásnou podívanou nabízí i největší a nejstarší jezero na světě Bajkal v Rusku. (viz video).  Zmrzlé metanové bubliny lákají návštěvníky a fotografy na mnoha dalších místech, třeba v nejsevernějším městě v Číně, kde klesá teplota až na mínus 35 °C. Led jezera Lianhua je místy až 60 centimetrů silný (viz video).

Koloběh v rukou člověka?

Zásobárnami metanu nejsou jen hluboká jezera, ale i tundry, rašeliniště, mokřady, bažiny a vzniká i geologické procesy.  Emise kysličníku uhličitého a metan způsobují ohřívání planety, metan však v mnohem větší míře. Jeho koncentrace v ovzduší, se neustále zvyšuje. Bohužel, na jeho zvyšování se výrazně podílí svou činností člověk. Následkem oteplování dochází k tání zamrzlých oblastí. Rozmrzají obrovská slatiniště na Sibiři i arktická krajina a věčně zamrzlá jezera, čímž přibývá míst, kde se uvolňuje metan, což vede k dalšímu oteplování. Při rozmrzávání půdy půdní mikroby promění organický uhlík na skleníkové plyny, které se můžou nahromadit, a může dojít k výbuchu. Skleníkové plyny oteplují planetu, oteplování zvyšuje uvolňování metanu do ovzduší a tak Zemi opět ohřívá … Je to začarovaný kruh, který v současné době představuje velký problém. Přírodní proces žádný vědec nezastaví. Snad se ale jednou najdou řešení, která přinejmenším zmírní množství plynů, kterými pán tvorstva ničí svou planetu.

Čtěte také

Čtěte také

Catatumbo, území smrti: Smršť blesků zabije kohokoliv do pár minut

Zdroje: www.bbc.comscience.nasa.govvoda235.webnode.cz