Metanové bubliny
Na dně jezer leží listí, zbytky rostlin, mrtví živočichové. Ty se působením bakterií postupně rozkládají a vzniká plyn metan, který se uvolňuje a vytváří bubliny. Ty stoupají na hladinu. Když jezero začne zamrzat, zamrzají i bubliny na své cestě vzhůru a zůstávají uvězněné pod ledem. Když led roztaje, metan začne přirozenou cestou unikat do ovzduší. Metan je výbušný a hořlavý. Pokud by led někdo porušil, propíchnul metanovou bublinu a škrtnul sirkou, plyn by se vznítil a mohlo by dojít k výbuchu. Metan by také mohl vybuchnout, kdyby se na dně jezera nahromadil.
Podívaná pod ledem
Mezi takové „zásobárny metanu“ patří jezera v Kanadě. Nejznámější z nich, kde metanové bubliny vytvářejí pod ledem skutečně neuvěřitelné a nádherné obrazy, je jezero Abraham v kanadské Albertě. Díky rychlosti větru, který tu v zimě dosahuje téměř padesáti kilometrů v hodině a nízkým teplotám je led na jezeře velmi čistý a průzračný. Návštěvníci mají možnost vidět hluboko pod hladinu a pozorovat spící bubliny, které vypadají jako tajemné zvláštní stavby, věžičky nebo skalní útvary z plochých kamenů.
Neméně krásnou podívanou nabízí i největší a nejstarší jezero na světě Bajkal v Rusku. (viz video). Zmrzlé metanové bubliny lákají návštěvníky a fotografy na mnoha dalších místech, třeba v nejsevernějším městě v Číně, kde klesá teplota až na mínus 35 °C. Led jezera Lianhua je místy až 60 centimetrů silný (viz video).
Koloběh v rukou člověka?
Zásobárnami metanu nejsou jen hluboká jezera, ale i tundry, rašeliniště, mokřady, bažiny a vzniká i geologické procesy. Emise kysličníku uhličitého a metan způsobují ohřívání planety, metan však v mnohem větší míře. Jeho koncentrace v ovzduší, se neustále zvyšuje. Bohužel, na jeho zvyšování se výrazně podílí svou činností člověk. Následkem oteplování dochází k tání zamrzlých oblastí. Rozmrzají obrovská slatiniště na Sibiři i arktická krajina a věčně zamrzlá jezera, čímž přibývá míst, kde se uvolňuje metan, což vede k dalšímu oteplování. Při rozmrzávání půdy půdní mikroby promění organický uhlík na skleníkové plyny, které se můžou nahromadit, a může dojít k výbuchu. Skleníkové plyny oteplují planetu, oteplování zvyšuje uvolňování metanu do ovzduší a tak Zemi opět ohřívá … Je to začarovaný kruh, který v současné době představuje velký problém. Přírodní proces žádný vědec nezastaví. Snad se ale jednou najdou řešení, která přinejmenším zmírní množství plynů, kterými pán tvorstva ničí svou planetu.
Zdroje: www.bbc.com, science.nasa.gov, voda235.webnode.cz
