Podle jedné americké botanické společnosti existuje na 600 druhů masožravých rostlin. Nejznámější z nich je asi mucholapka podivná, která nad svou kořistí sklapává ozubené čelisti. Její domovinou je Jižní Karolína v USA a je to opravdový lovec rostlinné říše. „Pasti mucholapky podivné vyhlížejí skutečně hrozivě a připomínají po sevření klec, ze které není úniku," vysvětluje pěstitel Vladimír Sedláček z Prostějova. Podle něj je možné tuto rostlinu pěstovat snadno také v bytových podmínkách, stejně jako některé rosnatky, jejichž listy zdobí stovky perliček jiskrné lepivé tekutiny. „Mnohé se ovšem uplatní také venku v zahradě; jsou to například špirlice z rodu Sarracenia. Dařit se jim bude zejména v pobřežním rašeliništi u jezírka, kde dokonce bez problémů přezimují.“
Zvažujete její pořízení? Přečtěte si, jak lze pěstovat masožravky doma
„Lidé si většinou pořídí první masožravku jen tak ze zvědavosti, ale poměrně brzy si přijdou pro další. Důvodem je fakt, že rosnatky pěstované na okenním parapetu v kuchyni dobře zatočí s octomilkami a moly. Jsou to prostě takové přírodní lapače nepříjemného hmyzu, které jsou navíc krásné," prozradila pro iDnes Markéta Aubrechtová, pěstitelka masožravých rostlin z Českých Budějovic. Hmyz je pro masožravky spíš doplňkem stravy, nejsou na něm úplně závislé. Dostatek krmiva vám tedy vrásky dělat nemusí, důležitější je spíš substrát, umístění rostliny a vhodná zálivka. Masožravým rostlinám se obecně daří v kyselé půdě, nejlepší volbou je proto vláknitá rašelina. Masožravky se většinou pěstují ve vitrínách, v akváriích nebo na okenním parapetu. V létě mohou na balkon, ale neměly by se příliš přehřívat.
Taktika lovu masožravek
Masožravky svou kořist lákají na své listy, které se podobají květům, velké kožovité vaky a jiné pasti. Zmatený hmyz potom na květinu usedá v domnění, že si pochutná na sladkém nektaru, jenže místo toho je lapen a sežrán. Další pastí masožravek jsou jejich esence pachů, které lákají hmyz, aby na něj nakladl vajíčka. U některých druhů masožravých rostlin je povrch listů pokryt stopkatými žlázkami, které se po polapení hmyzu doslova přisají ke kořisti, a začnou zároveň ohýbat ostré listové čepele, které kořist drtí.
Existují i masožravky, které si pochutnají na mnohem větší kořisti, než je hmyz
Botanici objevili v jihovýchodní Asii největší novou masožravou rostlinu, která je schopna pozřít nejen hmyz, ale i větší zvířata. Rostlina dostala jméno po uznávaném přírodovědci siru Davidovi Attenboroughovi, jmenuje se tedy Nepenthes attenboroughii. Dorůstá až 30 centimetrů v průměru a její úponek se na konci rozšiřuje v jakýsi velký trychtýř a zároveň past pro budoucí oběti.
Velikost kořisti masožravek lovících láčkami se pohybuje od drobného až velkého hmyzu po menší savce, žabky či ptáky, kteří se občas mohou stát obětí velkých láčkovek. Největší z masožravých druhů je Nepenthes rajah. Roste ve vysokých nadmořských výškách na Borneu, její past dosahuje velikosti mužského chodidla a snadno do ní spadne i zvíře o velikosti krysy.
ZDROJE:
https://www.magazinzahrada.cz/masozrave-rostliny-a-jejich-korist/
https://www.idnes.cz/hobby/zahrada/novy-druh-masozrave-rostliny
https://www.krajskelisty.cz/olomoucky-kraj/24034-adela-prave-veceri
