Archeologové míří na nehostinný ostrov
Hradiště z doby železné, Sandy Borg, leží na jihovýchodě ostrova Öland ve farnosti Sandby, tak dva kilometry od vesničky Södra Sandby. Pozornost přilákalo v roce 2010, kdy se archeologové doslechli o hledačích pokladů, kteří tam rabovali. Místo starobylé vesnice dávno pokryla travnatá mohyla a pro místní to bylo zapovězené místo, kam se po staletí nikdo neodvážil. Již při první návštěvě byly objeveny vykopané – nejspíš vyloupené – jámy. Místní úřady se proto rozhodly celou oblast prozkoumat. Výzkum začal v rámci projektu Stockholmské univerzity zaměřený na stěhování národů. (400-550 n. l.). Radost archeologů z prvních výkopů, kdy bylo nalezeno pět skrýší stříbrných a pozlacených šperků, korálků a zvonečků, vystřídal šok. Byla objevena kostra. A hned za ní další, další a další… Ostatky vykazovaly známky krutého vraždění!
Kdysi dávno na ostrově Öland
Větrný a pustý Öland neposkytoval ideální podmínky k životu. Přesto byl už před tisíci lety obydlený, jak ukazují četné mohyly a nálezy vikinských runových kamenů a patnáct hradišť. Oválný Sandy Borg na pobřeží byl postaven kolem roku 400 n. l. Rozkládal se na šesti stech metrech čtverečných. Byl obehnán hradbami vysokými necelých 15 metrů, které obyvatele chránily před nájezdy a napadením. Přesto byli vyvražděni. A útok musel přijít naprosto nečekaně. Jak ukazují ostatky, ten den se obyvatelé hradiště věnovali běžným činnostem, když neznámí útočníci vnikli za kamenné zdi a začali vraždit. Oběti byly nalezeny na místě, kde zemřely. V domech, u ohnišť s nádobím na vaření a zbytky slanečků. Ležely na podlahách i na ulicích, nejspíš, jak se badatelé domnívají, se snažily utéct nebo se skrýt. Všechny ostatky ukazují na násilnou smrt, mají stopy po mečích, nožích a palicích. Lidé byli napadeni zezadu či z boku. Nemají žádná zranění v obličeji či pažích, což dokazuje, že se nebránili. Neměli čas. Byla ta hromadná poprava, masakr.
Masový hrob
Ostatky zavražděných obyvatel zanechané na místě, kde jejich život ukončila ruka vraha, byly ponechány rozkladu. Drnové stěny domů se po letech zřítily a ze Sandby se stal mělký hrob, který pokryla tráva. Z padesáti tří domů archeologové odkryli zatím tři. Podle odhadů v hradišti žilo 200 až 250 obyvatel. Byly nalezeny úplné kostry dvaceti šesti z nich a další jednotlivé kosti, například, useknutá ruka… Starý muž dostal ránu do hlavy a spadl do otevřeného ohniště. Dle poškození pánve ohněm se soudí, že do něho spadl omráčený nebo mrtvý. V ústech měl ovčí zuby, což ukazuje, že ho vrazi chtěli nějakým způsobem potupit. Nejspíš byl náčelník. Dospívající chlapec měl uříznutou hlavu. Mezi dětmi bylo i několikaměsíční miminko. Byli zavražděni všichni muži bez rozdílu věku. Archeology však překvapilo, že nebyly nalezeny ostatky dívek a žen.
Přepadli hradiště Vikingové?
Archeoložka C. Alfsdotterová z Muzea v Bohuslänu během vykopávek řekla: „Došlo nám, že se vlastně jedná o masakr. V podstatě (vrazi) chodili od dveří ke dveřím a zabíjeli všechny, od malých dětí až po starší jedince.“ Ale kdo? Vikingové přicházeli v úvahu jako první. Hradiště však bylo chráněné, útok z moře je nepravděpodobný. A obyvatelé by zcela jistě jejich lodě viděli. Navíc nálezy mnoha cenných šperků a mincí to vylučují. Vikingové by je tam nenechali. Na místě zůstal dobytek, cennosti. Nebyli to „bandité“. Podle všeho se zdá, že je v pozadí mocenský „politický“ motiv. Masakr se odehrál v neklidném období migrace. Římská říše byla na pokraji pádu, Hunové podnikali své výpady. Nejspíš i místní kmeny bojovaly o moc. Nepřítel mohl mít v hradišti spojence, který otevřel bránu. Je možné, že i uvnitř Sandby šlo o získání moci. Masakr tak mohl být nástrojem nebo demonstrací politické moci.
Výzva pro archeology
Hradiště Sandy Borg je pro švédské archeology cenným zdrojem informací. Ve Švédsku 5. století se pohřbívalo kremací. Ostatky povražděných obyvatel tak představují pro vědce výjimečné příležitosti k poznávání života a obyvatel nejen na ostrově Öland, ale i Švédsku. Další nálezy snad prozradí i víc o tehdejší tragické události. Při hledání pohřbených ostatků se osvědčil německý ovčák Fabel archeoložky a cvičitelky psů S. Vallulvové, který díky svým objevům získal v roce 2015 oficiální certifikát „Archeologický pes“.
Zdroje: mysteriesrunsolved.com, www.smithsonianmag.com, www.world-archaeology.com
