Rodný list Mary Celeste

Britská obchodní dvoustěžňová loď Amazon poprvé vyplula na moře v roce 1861. O sedm let později, kdy byla převedena do amerického vlastnictví, dostala jméno Mary Celeste. Bez problémů brázdila vody oceánů až do roku 1872. Velel jí bezúhonný a zbožný křesťan kapitán Benjamin S. Briggs, zapřisáhlý abstinent, jeho první důstojník byl A. Richardson. Oba zkušení námořníci byli považováni za čestné a statečné muže, kteří by nikdy svou loď neopustili. 

Mary Celeste vyplouvá vstříc nevyřešené záhadě námořní historie

Na sklonku října 1872 kotvila Mary Celeste v newyorském přístavu, kde bylo do jejího podpalubí naloženo přes tisíc sudů s denaturovaným lihem. O pár dnů později, 7. listopadu, vyplouvá loď do Janova. Na palubě je i Briggsova manželka Sarah, dvouletá dcerka Sophia a dalších osm členů posádky. Britská brigantina jménem Dei Gratia spatří dne 4. prosince loď, jak se bezcílně zmítá v rozbouřených vodách Atlantiku mezi Azorskými ostrovy a Portugalskem. Je to Mary Celeste. Na její palubě však není živá duše.

Čtěte také

Oumuamua

Čtěte také

Kolem Země prolétlo záhadné obří těleso připomínající UFO. Vědci mu říkají Posel

      

Možná vysvětlení záhadného zmizení        

Britská posádka na palubě opuštěné Mary Celeste našla deník, poslední záznam byl z 24. listopadu. Náklad nebyl porušený, pouze devět sudů bylo prázdných, zásoby jídla a vody by posádce vydržely půl roku. Také dýmky mužů zůstaly na lodi, která byla schopná plavby. Chyběl však záchranný člun, chronometr a sextant, přes bok lodi viselo přetržené silné lano. Nabízí se vysvětlení, že kapitána něco vyděsilo, nařídil posádce nastoupit do záchranného člunu přivázaného k lodi, dokud hrozba na lodi nepomine.

Čtěte také

Čtěte také

Tragédie horší než Titanik: Rusové potopili loď s 10 000 lidmi, ženami i dětmi

Jedna z teorií říká, že mohlo dojít k podmořskému zemětřesení, a kapitán se obával, že by mohlo poškodit sudy, které by pak mohly vybuchnout. Sudy však byly z kvalitního dubu, a na palubě britská posádka necítila výpary, lodní poklop do podpalubí nebyl poškozený. Jeden z vědců tvrdí, že mohlo dojít k určitému typu tlakového výbuchu, kdy vyšlehne oheň, který rychle zchladí vzduch a tak nezanechá stopy hoření. Takový v podstatě neškodný plamen mohl kapitán Briggse přimět k rozkazu opustit loď. Nebo, jak tvrdí jiní, loď při prudké bouři nabrala vodu, Briggs se obával, že s tak těžkým nákladem hrozí potopení, tak je lepší ji opustit, když byla pevnina v dohledu. Během let se však objevila o osudu posádky i jiná, mnohdy až divoká tvrzení: na lodi mohlo dojít ke vzpouře, zahubila je obří chobotnice, unesli je mimozemšťané, nebo že je loď Dei Gratia ve skutečnosti přepadla, její posádka se lihem opila a pak všechny povraždila. Anebo že posádka Mary Celesta našla jinou opuštěnou loď s obrovským pokladem, svou loď opustili a žili někde ve Španělsku šťastně až do smrti. Pravdou je, že se nikdy nenašly žádné stopy ani trosky záchranného člunu, jediný živý ani mrtvý člen posádky, a to opustili loď, podle záznamů z deníku, jen pouhých osm set kilometrů od pevniny. Možná se jednou někomu podaří vnést světlo na tuto dosud nevyřešenou záhadu.

Zdroje: www.ancient-origins.netwww.history.com