Rodný list Mary Celeste
Britská obchodní dvoustěžňová loď Amazon poprvé vyplula na moře v roce 1861. O sedm let později, kdy byla převedena do amerického vlastnictví, dostala jméno Mary Celeste. Bez problémů brázdila vody oceánů až do roku 1872. Velel jí bezúhonný a zbožný křesťan kapitán Benjamin S. Briggs, zapřisáhlý abstinent, jeho první důstojník byl A. Richardson. Oba zkušení námořníci byli považováni za čestné a statečné muže, kteří by nikdy svou loď neopustili.
Mary Celeste vyplouvá vstříc nevyřešené záhadě námořní historie
Na sklonku října 1872 kotvila Mary Celeste v newyorském přístavu, kde bylo do jejího podpalubí naloženo přes tisíc sudů s denaturovaným lihem. O pár dnů později, 7. listopadu, vyplouvá loď do Janova. Na palubě je i Briggsova manželka Sarah, dvouletá dcerka Sophia a dalších osm členů posádky. Britská brigantina jménem Dei Gratia spatří dne 4. prosince loď, jak se bezcílně zmítá v rozbouřených vodách Atlantiku mezi Azorskými ostrovy a Portugalskem. Je to Mary Celeste. Na její palubě však není živá duše.
Čtěte také
Možná vysvětlení záhadného zmizení
Britská posádka na palubě opuštěné Mary Celeste našla deník, poslední záznam byl z 24. listopadu. Náklad nebyl porušený, pouze devět sudů bylo prázdných, zásoby jídla a vody by posádce vydržely půl roku. Také dýmky mužů zůstaly na lodi, která byla schopná plavby. Chyběl však záchranný člun, chronometr a sextant, přes bok lodi viselo přetržené silné lano. Nabízí se vysvětlení, že kapitána něco vyděsilo, nařídil posádce nastoupit do záchranného člunu přivázaného k lodi, dokud hrozba na lodi nepomine.
Čtěte také
Jedna z teorií říká, že mohlo dojít k podmořskému zemětřesení, a kapitán se obával, že by mohlo poškodit sudy, které by pak mohly vybuchnout. Sudy však byly z kvalitního dubu, a na palubě britská posádka necítila výpary, lodní poklop do podpalubí nebyl poškozený. Jeden z vědců tvrdí, že mohlo dojít k určitému typu tlakového výbuchu, kdy vyšlehne oheň, který rychle zchladí vzduch a tak nezanechá stopy hoření. Takový v podstatě neškodný plamen mohl kapitán Briggse přimět k rozkazu opustit loď. Nebo, jak tvrdí jiní, loď při prudké bouři nabrala vodu, Briggs se obával, že s tak těžkým nákladem hrozí potopení, tak je lepší ji opustit, když byla pevnina v dohledu. Během let se však objevila o osudu posádky i jiná, mnohdy až divoká tvrzení: na lodi mohlo dojít ke vzpouře, zahubila je obří chobotnice, unesli je mimozemšťané, nebo že je loď Dei Gratia ve skutečnosti přepadla, její posádka se lihem opila a pak všechny povraždila. Anebo že posádka Mary Celesta našla jinou opuštěnou loď s obrovským pokladem, svou loď opustili a žili někde ve Španělsku šťastně až do smrti. Pravdou je, že se nikdy nenašly žádné stopy ani trosky záchranného člunu, jediný živý ani mrtvý člen posádky, a to opustili loď, podle záznamů z deníku, jen pouhých osm set kilometrů od pevniny. Možná se jednou někomu podaří vnést světlo na tuto dosud nevyřešenou záhadu.
Zdroje: www.ancient-origins.net, www.history.com
