Když se před lety lidé v jižní provincii Čínské lidové republiky Che-nan rozhodli vzdát hold svému bývalému vůdci stavbou obří pozlacené sochy, jistě netušili, jaký poprask tím způsobí a jak krátký život jejich projekt bude mít. Socha sedícího Mao Ce-tunga ze zemědělské krajiny zmizela stejně rychle, jako se tu objevila.
Ostuda vzácného kraje
Zatímco bohatá starověká historie této oblasti okolo Žluté řeky má svoje kouzlo dodnes, pozlacená novodobá kýčovitá socha sklidila posměch ještě před svým dokončením. Na sociálních sítích kolovaly po celém světě snímky rostoucí sochy s komentáři, které její tvůrci patrně nečekali. A tak musela zase zmizet. Odstranit sochu velkého vůdce, zakladatele maoismu, Velkého kormidelníka a také jednoho z nejkrutějších diktátorů světové historie, jistě muselo stát hodně odvahy. Na druhou stranu se tak jistě stalo ve prospěch všech, kteří se na jejím vzniku podíleli.
Provincie Che-nan je kulturní oblastí od starověku
Za hladomor zlatá socha
Kuriózní byla už jen ta skutečnost, že sedmatřicet metrů vysoký zlatý sedící Mao blahosklonně shlížel na místa, která právě pod jeho vládou trpěla největším hladomorem. Zvláště v 50. a 60. letech minulého století, kdy se čínský vůdce rozhodl podniknout tak zvaný „Velký skok vpřed“, který měl Čínu posunout o desetiletí dopředu, místní lidé umírali hlady jeden po druhém. Velký důvod k uctívání – pomineme-li povinnost – tedy tamní lidé neměli.
Miliony přišly nazmar
Socha z oceli, betonu a zlaté barvy byla vystavěna za 3 miliony jüanů (minimální mzda v Šanghaji se pohybuje těsně nad hranicí 2000 jüanů), což je v přepočtu přibližně 10,5 milionu korun a zaplacena byla ze sponzorských darů místních podnikatelů i obyvatel přilehlého okolí. Za svoje peníze si ale investoři moc dlouho radost ze sochy ve výrazně nadživotní velikosti neužili. Dokončena byla v prosinci roku 2016 a jen o několik málo dní poté vydal místní úředník nařízení k jejímu odstranění. Vysvětlení tohoto kroku se objevilo hned několik.
Který důvod byl ten pravý?
Oficiální důvod hovořil o nepovolené stavbě, k níž nedali příslušné úřady předem souhlas. Bylo by ale možné, aby takový kolos, jehož stavbu sledoval celý svět prostřednictvím sociálních sítí, unikl pozornosti místních orgánů? Další možností, kterou někteří nabízeli jako vysvětlení obratu v pohledu na sochu byl fakt, že stála na zemědělské půdě, kterou bylo třeba využívat. A pak je tady ještě jedna, nejpravděpodobnější, možnost. Zatímco se Číňané původně domnívali, že sochou vzdají hold svému vůdci, dokázali pravý opak. Obří zlatý nevkusný předmět sklízel kritiku všude po světě, a to jistě nebylo ani jeho stavitelům a ani vedoucím čínským orgánům po chuti.
Neúctou lidu Mao netrpí
Stržení této Maovy sochy ale rozhodně neznamená konec kultu jeho osobnosti. Například do jeho rodné vesnice Šao-šan se sjíždějí lidé z celé země, aby se prošli po místech, kudy chodil Velký kormidelník jako malé dítě. Před deseti lety, v roce 2013, zde byla v pamětní síni odhalena Maova zlatá podobizna, jejíž hodnota dosahuje dvou set milionů jüanů, tedy kolem 30,6 milionů dolarů či 730 milionů korun. Na nevděk lidu, který za jeho vlády trpěl jako nikdy před tím, si tedy Velký Mao rozhodně stěžovat nemůže.
