Trpasličí domky
Makhunik je okouzlující vesnice nacházející se v odlehlém koutě íránské provincie Jižní Chorásán. Historie vesnice sahá do doby stovky let staré. Jde o místo na Zemi, které je známé jako země liliputánů.
Ve vesnici Makhunik jsou domky pro trpaslíky, díky kterým se vesnice s pozoruhodnou architekturou řadí mezi sedm nejúžasnějších vesnic světa.
Založili ji před 1500 lety ve venkovském okrese Doreh v kraji Sarbisheh v provincii Jižní Chorásán, nedaleko íránsko-afghánské hranice.
Země liliputánů je proslulá díky obyvatelům skutečně trpasličího vzrůstu a také pověstem, které se kolem nich vyprávějí. Oficiálně jde o Afghánce, kteří se do oblasti přistěhovali před několika sty lety.
Většina obyvatel vesnice Makhunik dorůstala výšky kolem jednoho metru. A hrstka jejich příbuzných tu žije dodnes. Důvodem malého vzrůstu obyvatel Makhunik jsou podle vědců příbuzenské sňatky, špatná strava a pitná voda s příměsí rtuti.
Atributy, které způsobily, že obyvatelé Makhuniku byli v průměru o půl metru nižší, než tehdejší průměrná výška. Obyvatelé Makhuniku dědili trpasličí "nemoc" po svých otcích, z generace na generaci.
Malebná vesnice
Malí lidé však nejsou jedinou zajímavostí tohoto místa. Makhunik se pyšní také svou architekturou a starověkou kulturou. Pro obyvatele Makhuniku bylo typické, že stavěli své domy podle architektonických stylů z doby neolitu. Barva budov kdysi sloužila jako maskování. Z hor nebyly vidět.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Vesnice je zastavěná malými domky z nepálených cihel s velmi malými zdmi a dveřmi. Každý z nich místní lidé postavili do zemních prohlubní na svazích kopců.
Stavění malých domků bylo pro obyvatele Makhuniku výhodné. Nepotřebovali tolik stavebního materiálu, menší domy se daly snáze vytápět nebo chladit.
Související články
Obyvatelé Makhuniku ještě před 50 lety nepili čaj, nelovili a nejedli maso, považovali je za hříšné. Makhunikové nemají televize, ty jsou podle nich dílem satana.
Obyvatelé vesnice jsou většinou závislí na pastvě dobytka a také na zemědělství. Někteří z nich pracují v dole nedaleko vesnice. Mezi jejich zemědělské produkty patří pšenice, česnek, tuřín, řepa, mrkev, rajčata, cibule a šafrán.
