Co je vlastně Lykurgův pohár?
Lykurgův pohár je nejstarším známým příkladem použití dichroického skla, který se nepoškozený dochoval z dob antiky. Jde o předmět ve formě zvonu s dvojitým skleněným pláštěm a figurálním vzorem. Vnitřní část je svrchu ozdobena vyřezávanou mřížkou se vzorem. Výška poháru je 16, 5 centimetrů, průměr 13, 2 centimetrů. Mnohem zajímavější než jeho vzhled, jsou však odborné dovednosti. Dovednosti, které by v době, ze které tento kousek pochází, jeho tvůrci vůbec neměli znát. Do milionu dílků skla mistři přimíchali 330 dílků stříbra a 40 dílků zlata. Rozměry těchto částeček jsou velmi překvapující. Mají totiž přibližně 50 nanometrů v průměru, což znamená, že jsou tisíckrát menší než krystaly soli. Proto má tento artefakt schopnost měnit barvu v závislosti na osvětlení. Pokud na něj dopadá světlo zepředu, má zelenou barvu, pokud zezadu, zbarví se červeně. Pohár mění barvu také podle tekutiny, která se v něm nachází. Jestliže je v něm voda, je modrý, pokud olej, mění se barva na jasně červenou. Pohár těmito svými neobvyklými vlastnostmi proslul.
Čtěte také
Po kom je pojmenován? Neuvěřitelný mýtus o králi Lykurgovi
Proč se tato diatreta nazývá Lykurgovým pohárem? Povrch poháru zdobí nádherný hautreliéf, který zobrazuje utrpení vousatého muže, spoutaného výhonky vinné révy. Ze všech známých mýtů starého Řecka a Říma se tento námět přibližuje nejvíce legendě o smrti thráckého krále Lykurga, žijícího zřejmě kolem roku 800 př.n.l.
Povrch poháru zdobí nádherný hautreliéf, který zobrazuje utrpení vousatého muže, spoutaného výhonky vinné révy
Podle legendy Lykúrgos, který byl velkým odpůrcem bakchanálií, napadl boha vína Dionýsa, zabil mnohé z provázejících ho Bakchantek a vyhnal ho i s celým průvodem ze svého území. Poté co se Dionýsos probral z takového ponížení, se rozhodl pomstít. Poslal ke králi jednu z nymf-hyád, Ambrózii, jež za Lykurgem přišla v podobě vášnivé krasavice. Hyáda Lykurga očarovala a přiměla ho k pití vína. Opilý král následně propadl šílenství a začal konat dost extrémní věci. Nejdříve napadl vlastní matku, kterou se dokonce pokusil znásilnit. Následně se rozeběhl vymýtit vinohrad, a při tom rozsekal na kousky vlastního syna Dryanta a svou ženu, které považoval za vinnou révu. V tu chvíle se stal Lykurgos pro Dionýsa, Pana a satyry lehkou kořistí. Ti v podobě výhonků vinné révy opletli jeho tělo a utýrali ho téměř k smrti. Lykurgos si ve snaze vysvobodit se z pevného sevření, usekl sekerou vlastní nohu. Poté vykrvácel a zemřel.
Kdy a kde pohár vyrobili?
Historici se domnívají, že má tento námět znázorňovat vítězství římského císaře Konstantina Velikého nad despotickým spoluvládcem Liciniem. K tomuto závěru zřejmě došli na základě předpokladu, že pohár byl vyroben ve 4. století n.l. Přesnou dobu vzniku výrobků z neorganických materiálů však není prakticky možné stanovit, tudíž se jedná o hrubý odhad a je dokonce možné, že se tato diatreta vynořila z daleko vzdálenějších dob, než je antika.
Nikdo netuší, k čemu se přesně tato číše využívala
Místo zhotovení je také takovou sázkou v loterii. Je stanoveno pomocí předpokladů na základě toho, že Alexandrie a Řím byly v antice proslavené jako střediska sklářského řemesla. Pohár je zajímavý také tím, že má podivuhodně nádherný mřížkový ornament, jenž má schopnost dodávat reliéfu na objemu. Takové výrobky byly v pozdně antické době považovány za velice luxusní a dovolit si je mohli pouze boháči.
Čtěte také
K čemu pohár sloužil?
Nikdo netuší, k čemu se přesně tato číše využívala. Jsou tací, co se domnívají, že byla používána kněžími při dionýských obřadech, další verze zase tvrdí, že pohár sloužil ke zjištění, jestli není v nápoji jed. Jsou i takové názory, že byl pomocí poháru určován stupeň zralosti hroznů, ze kterých se vyrábělo víno.
Kde se vzal, tu se vzal. Pohár můžete vidět i dnes
V roce 1857 objevil pohár známý německý kunsthistorik Gustav Friedrich Waagen ve sbírce u Lionela Nathana de Rothschilda, jenž ho vlastnil od roku 1845. Waagena naprosto ohromila čistota výbrusu a vlastnosti skla. Pět let přemlouval Rotschilda, aby umožnil vidět tento unikát i veřejnosti. Nakonec se mu to podařilo, bankéř tak souhlasil a v roce 1862 se pohár objevil v expozici Victoria and Albert Museum v Londýně. Rothschild na nátlak veřejného mínění prodal pohár Lykurga v roce 1958 za symbolických 20 tisíc liber Britskému muzeu, kde ho můžete obdivovat i dnes.
Lykurgův pohár je nejstarším známým příkladem použití dichroického skla, který se nepoškozený dochoval z dob antiky
Šlo o náhodu?
Pro badatele však vyvstala otázka, pokud pohár opravdu vyrobili Alexandrijci nebo Římané, jakým způsobem mohli rozmělnit stříbro a zlato na nanočástice? Kdosi přišel s hypotézou, že starověcí mistři i před vyhotovením Lykurgova poháru někdy přidávali do roztaveného skla částice stříbra a zlato se tam mohlo dostat pouhou náhodou. To se však ukázalo jako velmi nepravděpodobné, neboť aby předmět měnil barvu tak jako tato číše, musí být zlato i stříbro rozmělněny na nanočástice, pokud ne, barevného efektu se nedocílí.
Zdroje: enigmaplus.cz, epochalnisvet.cz, www.suenee.cz