Název Amerika je odvozen od samoty nacházející se od roku 1861 na náhorní planině nedaleko od obcí Bubovice, Mořina a Karlštejn. To, že dostály svého jména a připomínají kaňony na dalekém západu plné kovbojů a indiánů, je tedy náhoda. Ložisko v prostoru dnešních lomů bylo otevřeno v roce 1900. Díky blízké poloze k železnici to bylo výhodné místo k těžbě vápence, který se používal jako struskotvorné činidlo při výrobě surového železa a zásadité činidlo při výrobě oceli.
Podoba dnešního lomu Velká Amerika a Mexiko byla zvolena čistě racionálně. O tom, kudy se těžba povede, rozhodovala právě výhodná doprava směrem k železnici. Lomy byli na pěti patrech protkány štolami a ložisko bylo rozfáráno dopravními a svážnými úpadnicemi. To, že se nerazily průzkumné jámy, které měly vyhledat směr ložiska, mělo za následek ztrátu času a investic při těžbě méně kvalitního vápence a jeho čištění. Během války byla téměř vytěžena západní část lomu, těžba ve východní části pokračovala po válce. V Trestaneckém lomu fungoval během let 1945-1946 vězeňský tábor, v němž pracovali uvěznění Němci. Až do roku 1953 zde tento tábor fungoval a je označován jako „český Mauthausen“ či „vápencové peklo Mořina“. Za komunismu to byl prý nejkrutější tábor pro politické vězně.
Lomy stále lákají jeskyňáře nebo montanistické skupiny zkoumající krasové jevy
Těžba zde funguje nadále. Vápenec se těží za účelem odsiřování elektráren a saturačních vápenců pro cukrovary. Z vápence se také vyrábí cement a kamenivo v lomech Čeřinka, Holý vrch a Tetín. Oficiálně však byla těžba pozastavena v 60. letech. To byl impulz pro trampy a všechny dobrodružné povahy milující panenskou přírodu.
Lomy stále lákají jeskyňáře nebo montanistické skupiny zkoumající krasové jevy a historické podzemí. Špatný přístup, nezabezpečené zbytky lomů a šachet však způsobily spoustu zranění a smrtelných nehod. Až do počátku 90. let zde probíhaly policejní zásahy, kdy byli nezvaní hosté pronásledováni, chytáni a pokutováni. Turisté si však prosadili mírný kompromis a od roku 2000 vede v okolí lomů žlutá turistická značka. Má pět kilometrů a obchází areál lomů Mořina i lom Mexiko, trasa pokračuje po severním okraji Velké Ameriky až do Mořiny.
Nejen úžasné scenérie lákají turisty a trampy k lomu Amerika. Je to opar tajemna, který se nad ním sklání. O lomech Amerika se totiž vypráví různé legendy. Nejznámější je asi pověst o fantomovi podzemí, vojákovi SS, Hansi Hagenovi. Existuje mnoho podání, které si mezi sebou trampové vypravují. Gró příběhu ale tkví v jeho neočekávané přítomnosti během níž se zjevuje a mizí na různých místech, okrádá spící trampy o jídlo a sem tam někoho zavraždí. V jedné ze štol je dokonce umístěna traverza a gong. Kdo na ni třikrát zabouchá a zavolá "Hagene, vem si mě", ten se musí do roka vrátit, jinak zemře strašlivou smrtí. Další pověsti souvisí přímo s příběhy trampů, kteří se do prostor štol i přes zákaz vloupali a zde se také zranili nebo dokonce zemřeli.
(Zdroj: www.lomy-amerika.cz/)
