Název Amerika je odvozen od samoty nacházející se od roku 1861 na náhorní planině nedaleko od obcí Bubovice, Mořina a Karlštejn. To, že dostály svého jména a připomínají kaňony na dalekém západu plné kovbojů a indiánů, je tedy náhoda. Ložisko v prostoru dnešních lomů bylo otevřeno v roce 1900. Díky blízké poloze k železnici to bylo výhodné místo k těžbě vápence, který se používal jako struskotvorné činidlo při výrobě surového železa a zásadité činidlo při výrobě oceli.

Podoba dnešního lomu Velká Amerika a Mexiko byla zvolena čistě racionálně. O tom, kudy se těžba povede, rozhodovala právě výhodná doprava směrem k železnici. Lomy byli na pěti patrech protkány štolami a ložisko bylo rozfáráno dopravními a svážnými úpadnicemi. To, že se nerazily průzkumné jámy, které měly vyhledat směr ložiska, mělo za následek ztrátu času a investic při těžbě méně kvalitního vápence a jeho čištění. Během války byla téměř vytěžena západní část lomu, těžba ve východní části pokračovala po válce. V Trestaneckém lomu fungoval během let 1945-1946 vězeňský tábor, v němž pracovali uvěznění Němci. Až do roku 1953 zde tento tábor fungoval a je označován jako „český Mauthausen“ či „vápencové peklo Mořina“. Za komunismu to byl prý nejkrutější tábor pro politické vězně.

Těžba zde funguje nadále. Vápenec se těží za účelem odsiřování elektráren a saturačních vápenců pro cukrovary. Z vápence se také vyrábí cement a kamenivo v lomech Čeřinka, Holý vrch a Tetín. Oficiálně však byla těžba pozastavena v 60. letech. To byl impulz pro trampy a všechny dobrodružné povahy milující panenskou přírodu.

Lomy stále lákají jeskyňáře nebo montanistické skupiny zkoumající krasové jevy a historické podzemí. Špatný přístup, nezabezpečené zbytky lomů a šachet však způsobily spoustu zranění a smrtelných nehod. Až do počátku 90. let zde probíhaly policejní zásahy, kdy byli nezvaní hosté pronásledováni, chytáni a pokutováni. Turisté si však prosadili mírný kompromis a od roku 2000 vede v okolí lomů žlutá turistická značka. Má pět kilometrů a obchází areál lomů Mořina i lom Mexiko, trasa pokračuje po severním okraji Velké Ameriky až do Mořiny.

Nejen úžasné scenérie lákají turisty a trampy k lomu Amerika. Je to opar tajemna, který se nad ním sklání. O lomech Amerika se totiž vypráví různé legendy. Nejznámější je asi pověst o fantomovi podzemí, vojákovi SS, Hansi Hagenovi. Existuje mnoho podání, které si mezi sebou trampové vypravují. Gró příběhu ale tkví v jeho neočekávané přítomnosti během níž se zjevuje a mizí na různých místech, okrádá spící trampy o jídlo a sem tam někoho zavraždí. V jedné ze štol je dokonce umístěna traverza a gong. Kdo na ni třikrát zabouchá a zavolá "Hagene, vem si mě", ten se musí do roka vrátit, jinak zemře strašlivou smrtí. Další pověsti souvisí přímo s příběhy trampů, kteří se do prostor štol i přes zákaz vloupali a zde se také zranili nebo dokonce zemřeli.

(Zdroj: www.lomy-amerika.cz/)