Docent Hannes Schroeder, vedoucí studie z Globe Institute na Kodaňské univerzitě, se s námi podělil o svůj údiv nad úspěchem. "Je to skok kupředu ve výzkumu starověké DNA," řekl. Úspěch týmu spočívá nejen v získání genomu dávného jedince, ale také v extrakci DNA z ústních mikrobů a několika lidských patogenů, což nabízí nový pohled na dávné nemoci a životní styl.
Žena z doby kamenné
Analýza DNA vykresluje plastický obraz ženy, která březovou smolu žvýkala. Pravděpodobně měla tmavou pleť, tmavé vlasy a modré oči, což je kombinace, která zpochybňuje náš často zjednodušený pohled na předky z doby kamenné. Geneticky byla blíže příbuzná lovcům a sběračům z pevninské Evropy než lidem žijícím v té době ve střední Skandinávii.
Objev vrhá světlo na migrační vzorce a genetickou rozmanitost raných evropských populací. Nabízí jedinečný pohled na fyzický vzhled našich předků a přispívá k lepšímu pochopení vývoje a rozmanitosti člověka.
Okno do života v neolitu
Březový smolník byl objeven v Syltholmu, východně od Rødbyhavnu v jižním Dánsku. Lokalitu, která je známá svými výjimečnými podmínkami pro zachování dávných artefaktů, v současné době vykopává a prozkoumává muzeum Lolland-Falster, a to v rámci příprav na stavbu tunelu Fehmarn.
Postdoktorand Theis Jensen, který se na studii a vykopávkách podílel, vyzdvihuje jedinečnost Syltholmu. "Jeho konzervační schopnosti nemají obdoby, což nám umožňuje zkoumat organické materiály, které se jinde vyskytují jen zřídka," vysvětlil. Lokalita jako největší naleziště z doby kamenné v Dánsku ukazuje, že její obyvatelé využívali divoké zdroje dlouho do neolitu, a to i v době, kdy se v jižní Skandinávii objevilo zemědělství a domestikovaná zvířata.
Čtěte také
DNA starověkých lidí
Zajímavé je, že vědci v dehtu identifikovali také stopy rostlinné a živočišné DNA, což naznačuje, že strava ženy pravděpodobně zahrnovala lískové oříšky a kachnu. DNA z různých mikrobů ústní dutiny navíc umožňuje nahlédnout do zdraví a životního stylu našich předků.
"Analýza ústního mikrobiomu nabízí vodítka o prostředí, stravě a zdraví našich předků," vyzdvihl význam zjištění Schroeder. V rámci výzkumu byla také objevena DNA viru Epstein-Barrové, který je známý tím, že způsobuje infekční mononukleózu. Objev má zásadní význam pro pochopení evoluce a šíření lidských patogenů.
Čtěte také
Budoucnost výzkumu starověké DNA
Tato studie je více než pouhým pohledem do minulosti; je to slibná cesta pro budoucí výzkum. Schroeder zdůrazňuje potenciál starověkých "žvýkaček" při studiu mikrobiomu našich předků a evoluce lidských patogenů. "Mohlo by to pomoci předvídat a řídit budoucí epidemie patogenů," naznačil.
Zdroje: theguardian.com, smithsonianmag.com, ancient-origins.net
