Převratná myšlenka
Myšlenku, že by se člověk mohl v budoucnu stát jakousi anténou a zdrojem energie představili vědci z University of Massachusetts Amherst na 20. konferenci ACM o vestavěných síťových senzorových systémech konané v listopadu v americkém Bostonu. Domnívají se, že budoucnost telekomunikací 6G by mohla pocházet z komunikace ve viditelném světle. Nejefektivnějším způsobem, jak získávat odpadní energii by mohl být člověk jako součást anténního systému. Své poznatky zveřejnili ve své zprávě na počátku ledna 2023.
„Plenky“ přeskočeny
Nová technologie 6G je ve světě bezdrátových technologií hudbou budoucnosti a vědci o ní zatím nemají přesnou představu. Jisté je, že jednou nahradí 5G, která je považována za 5. generaci mobilních širokopásmových sítí. Ke kódování a přenosu informací používá rádiové vlny. Pracuje na frekvencích milimetrových vln v rozmezí 30 až 300 gigahertzů, což je 10 až 100krát vyšší frekvence než u předchozí 4G. Je stále ještě jaksi v plenkách. Nebo přinejmenším teprve ve fázi zavádění. Vědci ale už myslí na další generaci, a to 6G. Podle jedné z teorií by 6G mohla obsáhnout daleko širší pásmo a přenášet více informací díky využití komunikace viditelným světlem (VLC). Místo rádiových vln by přenášela informace pomocí LED diod, které rychle blikají a zhasínají během mrknutí oka.
„VLC je poměrně jednoduchá a zajímavá. Místo rádiových signálů k bezdrátovému přenosu informací využívá světlo diod LED, které se mohou rozsvěcet a zhasínat, a to až milionkrát za sekundu," vysvětlil Jie Xiong, spoluautor studie, profesor informačních a počítačových věd z Massachusettské univerzity ve zprávě. „Přijímačem by mohlo být cokoli s kamerou, například naše chytré telefony, tablety nebo notebooky,“ dodal Xiong.
Satelit místo klobouku či anténka na čelence?
Profesor Xiong vysvětli že nevýhodou VCL je „vysoká míra úniku energie s vysíláním vedlejších signálů rádiových vln“. Jeho tým se proto zaměřil na to, jak shromáždit promarněnou radiofrekvenční energii (RF). Úkolem bylo navrhnout anténu ze stočeného měděného drátu, která by uniklou RF zachytávala. A to se jim podařilo. Provedli řadu experimentů s různými tloušťkami drátu a počtem spirál a s předměty denní spotřeby. Různé cívky položili na plast, lepenku, dřevo atd. Zjistili, že pro zesílení získané energie a schopnost shromažďovat uniklou RF je nejlepší lidské tělo. Dokonce až desetkrát lepší než jakýkoli jiný testovaný materiál.
Satelit místo klobouku či důmyslně připevněné tykadélko nosit nebude nutné. Tým po mnoha experimentech vymyslel jednoduchý náramek „Bracelet+“ z cívky z měděného drátu. Nosil by se na předloktí. „Konstrukce je levná – stojí méně než padesát centů,“ poznamenali autoři ve své prezentaci, která na konferenci získala prestižní cenu za nejlepší příspěvek. Postupem času bychom takovou anténku mohli nosit jako prsten, náhrdelník nebo třeba pásek. „V konečném důsledku chceme být schopni získávat odpadní energii z nejrůznějších zdrojů, abychom mohli napájet budoucí technologie, a aby energie nepřišla nazmar,“ dodal Xiong.