Lída Baarová, rozená v září 1914 jako Ludmila Babková, patří mezi nejvýraznější postavy československého filmu první poloviny 20. století. Pocházela z umělecky založené rodiny. Zatímco otec pracoval na magistrátu, matka byla talentovanou operní pěvkyní. V mladém věku se projevily její umělecké ambice, když začala studovat tanec a později hereckou konzervatoř.
Od konzervatoře k filmové slávě
Rok 1931 představoval zásadní mezník v jejím životě. Nejenže opustila konzervatoř, ale také se zapsala do historie české kinematografie díky svému debutu na filmovém plátně. Rychle se etablovala jako oblíbená herečka, o čemž svědčí řada úspěšných filmů, ve kterých si zahrála během 30. let. Patřily sem například tituly jako „Lelíček ve službách Sherlocka Holmese“, „Grandhotel Nevada“ nebo „Dokud máš maminku“.
Její přirozená krása a talent pokořily i hranice Československa. V roce 1934 si ji německá filmová společnost UFA vybrala do hlavní role filmu „Barkarola“, což jí vyneslo status evropské filmové hvězdy. Její kariéra doslova kvetla.
Skandály a tajemství
Přestože byla její kariéra v rozkvětu, v soukromém životě se potýkala s řadou problémů a skandálů. Jedním z nejkontroverznějších momentů jejího života byl vztah s Josephem Goebbelsem, tehdejším říšským ministrem propagandy. Jejich poměr vzbudil mnoho debat a spekulací, a to i přesto, že Lída svůj vztah s ním veřejně nikdy nepřiznala.
Obvinění a ztráta domova
Po válce byla Baarová obviněna z kolaborace a velezrady, což vedlo k jejímu vězení na šestnáct měsíců. Ačkoli byla nakonec propuštěna, stále byla mnohými odsuzována. Odcestovala do Rakouska a pokračovala v herecké kariéře v zahraničí.
Manželova smrt a boj se závislostí
Když se v roce 1966 provdala za lékaře Kurta Lundwalla, zdálo se, že v osobním životě našla klid. Avšak osud jí nebyl nakloněn. Po smrti manžela v roce 1972 zůstala sama a postupem času se stala vězněm vlastního bytu, kde ji postupně pohltila závislost na lécích a alkoholu. Ačkoliv se snažila zůstat silná, osudný 27. říjen 2000 znamenal pro Baarovou poslední zastávku na její životní cestě.
Architektonický skvost
Jedním z míst, které významně ovlivnilo život Lídy Baarové, byla i vila na Hanspaulce. Jednalo se o architektonický unikát tvarovaný do podoby oceánské lodi. Památné místo provází historie stejně bohatá a dramatická jako život samotné herečky.
Zajímavým faktem je, že design vily byl původně svěřen architektu Čestmíru Šlapetovi. Avšak rodina Baarové se nakonec rozhodla pro Ladislava Žáka, jehož koncepce vily byla inspirací pro některé z největších filmových tvůrců té doby. Vila představuje architektonickou dokonalost, s horizontálním dvojdomem doplněným sluneční terasou. Terasa byla oblíbeným místem Lídy Baarové.
Tragédie za zdmi vily
Výstavba majestátního sídla začala v roce 1937. Baarová si na stavbu půjčila 100.000 Kčs, ovšem nové vily si dlouho neužila. Po návratu z Německa ji na čas uvěznili kvůli údajné kolaboraci. Během té doby se její sestra Zorka Janů rozhodla ukončit svůj život skokem z okna této vily. Její tragický konec byl důsledkem kombinace osobních a rodinných problémů. Smrt jejich matky po policejním výslechu spolu s Lídiným veřejným skandálem vytvořily bouři emocí, které se ukázaly být pro Zorku nesnesitelnými.
Oživení architektonického dědictví
Po letech, kdy vila prošla rukama několika majitelů, se v roce 2005 dostala do vlastnictví Tibora Nemeše. Tento mecenáš kultury a milovník historie se rozhodl vrátit vile její původní krásu. Díky jeho úsilí je dnes vila zapsána mezi kulturní památky a slouží jako připomínka velikosti Lídy Baarové, ale i jako memento marnosti slávy.
Lída Baarová je osobností, kterou nelze jednoduše zařadit do škatulky. Její život, plný kontrastů a protikladů, je odrazem doby, ve které žila. Zatímco pro mnohé je vila na Hanspaulce symbolem architektonické krásy, pro Lídu Baarovou byla připomínkou bolesti a ztráty. Její život byl plný úspěchů a triumfů, ale i temných chvil, které byly neodmyslitelně spojeny s nádherným sídlem v srdci Hanspaulky.
Zdroje: prozeny.cz, bonacasa.cz, cs.wikipedia.org