Na počátku byla díra na brambory
Levon byl stavařem s vlastní vizí. V roce 1985, ve svých 44 letech, ho manželka požádala, aby pod domem vykopal díru na uskladnění brambor. Kdyby tušila, co tím způsobí, možná by ho o nic takového nežádala. Dalších 23 let ho totiž prakticky neviděla a její muž za svou kopací vášeň nakonec zaplatil i životem.
Původní sklípek na brambory se totiž začal měnit v nečekaně velký podzemní palác, který dnes v malé arménské vesnice Arindž představuje vyhlášenou turistickou atrakci.
Muž totiž nebyl schopen přestat kopat, takže než zemřel, vytvořil v podzemí chrám o několika místnostech s celkovou rozlohou přes 280 metrů čtverečních. Prý ho ke kopání ponoukal vnitřní hlas.
Velkolepé dílo bez plánů i techniky
Ohromující podzemní komplex se nachází v hloubce až 20 metrů. Jednotlivé místnosti zdobí nejrůznější vytesané sochy, oltáře či mozaiky. Když do spleti chodeb a tunelů vejdete, máte pocit, že jste se ocitli ve zcela jiném světě. Ani se nechce věřit, že to vše Levon vybudoval bez jakéhokoliv stavebního plánku, navíc jen pomocí kladiva a dláta.
Černý čedič a sopečný kámen
Když Levon začal kopat, musel bojovat s pevným černým čedičem, což byla nepředstavitelná dřina. Později už narazil na měkčí sopečný kámen, což si pochvaloval. Asi těžko by se ale našel další takový fanatik, který by kopání zasvětil téměř čtvrt století. Veškerou vyhloubenou zeminu a kamení vynášel ven jen v kbelících. Dohromady bylo tohoto stavebního odpadu tolik, že se vešel do 450 nákladních aut. Suť si následně odebírala místní stavební firma, která ji zpracovala v rámci svých projektů.
Dřina stála Arménce život
Levonova neúnavná práce však měla tragický konec. Zemřel v roce 2008 na infarkt ve věku 67 let. Jeho manželka Tosja věří, že se udřel k smrti. Na druhou stranu na dílo, které tu po sobě zanechal, je oprávněně hrdá.
Z domu je muzeum a z podzemí turistický tahák
Tosja se rozhodla vytvořit z jejich společného domu muzeum. Expozice zahrnuje nástroje, které její muž používal během kopání, i kovové kbelíky, kterými vynášel sutiny. Podzemní komplex je přístupný veřejnosti a o jeho prohlídku je velký zájem.
Rozšíření se už určitě nedočká. Tosja tvrdí, že ani jedno z jejich čtyř dětí ani dvanácti vnoučat nemá zájem pokračovat v rozšiřování podzemního chrámu. Možná je to tak správné. Podzemní komplex je nesmazatelnou stopou Levonova života a jeho vůle.
Symbol Arménie
Z Levonova velkolepého díla se stal jeho památník a symbol celé Arménie. Prohlídka rozsáhlých katakomb je podle turistů skutečně velkolepá a zanechá v každém návštěvníkovi velkou stopu. Podzemní komnaty osvětlují jen plameny svíček, což celé atmosféře ještě přidává na tajuplnosti.
Zdroje: odditycentral.com, dailymail.co.uk, gigazine.net
