Ig Nobelovka
Na úvod jen vysvětlení. Ig Nobelova cena je ocenění, které každoročně v říjnu uděluje časopis Annal of Improbable Research (Kronika prapodivných výzkumů) a je v podstatě parodií nebo takovou anti-Nobelovou cenou. Porota složená z nositelů pravého ocenění žertovnou cenu udílí „vědcům“ za neobvyklé, zvláštní nebo jednoduché vědecké počiny, které nejdřív vzbudí úsměv na tváři a pak donutí k zamyšlení. Fotky „létající“ žabky byly poprvé uveřejněny v dubnu roku 1997 ve Physics World a byly považovány za povedený aprílový žertík. Žabka se ale stala tak populární, že Geimovi vynesla „Ig“ ocenění.
Hravý profesor
A. Geim je nizozemský a britský občan ruského původu, který je dnes profesorem na manchesterské univerzitě. Je zatím jediný „vědec“, který získal Ig Nobelovu cenu, ale který je zároveň držitelem skutečné Nobelovy ceny (2010). „Podle mých zkušeností, pokud lidé nemají smysl pro humor, obvykle nejsou ani příliš dobrými vědci,“ řekl Geim. Tehdy v 90. letech pracoval na jednom ze svých projektů, ale v jednu chvíli prý neměl dostatek přístrojů, aby pokračoval v práci, a tak se ve „volném“ čase začal zabývat pokusy mimo svou profesi. Stal se záměrným vědcem amatérem. A jak říká, zábava se změnila na „experimenty páteční noci“ (FNE). „Největším dobrodružstvím je pustit se do oblasti, ve které nejste odborníkem," řekl Geim.
Hra s magnety
No a jak to začalo s tou levitací? Geim pracoval v Laboratoři vysokofrekvenčních magnetů na nizozemské Radboudově univerzitě. Jednoho pátečního večera nastavil drahý elektromagnetický přístroj na maximální výkon a nalil do něho vodu. „Dodnes nevím, jak jsem mohl zachovat tak neprofesionálně…,“ vzpomíná. Ale klesající voda se změnila v kuličky a ty se začaly vznášet. Zjistil, že i magnetismus vody miliardkrát slabší, než železa může působit proti gravitaci. Začal se o magnetismus zajímat… Svůj pokus s žábou založil na kvantovém mechanickém jevu – diamagnetismu. Některé materiály jako kov jsou magnetické, ale některé jsou diamagnetické. To znamená, že když je umístíme do blízkosti magnetu, jejich atomy bojují s magnetickým polem a objekt se snaží uniknout – vznášet se. Geim s kolegy pro vytvoření silného magnetického pole použili 16teslový magnet a pak do pole dali žabku. A světe div se, začala si hezky levitovat. Vzkaz pro ochránce přírody: obojživelník byl prý jen trochu zmatený, ale žádnou újmu na zdraví neutrpěl. Pokus provedli ještě s kobylkou a trsem květin.
A může se vznášet člověk?
Geim a jeho tým neobjevili diamagnetismus, ale byli první, kteří vyzkoušeli, nebo lépe je napadlo vyzkoušet tento jev na živém tvorovi. „Myšlenka, že to lze provést s biologickou entitou, je zajímavá," řekl R. Hollebeek, fyzik z Pensylvánské univerzity. A může se vznášet i člověk? Geim říká, že to není vyloučené. Nicméně jejich zábavný pokus přiměl další fyziky k myšlence, že lze využít magnetické pole pro studium materiálů v téměř nulové gravitaci, protože levitující objekt je v „čistém poli“, a tak se může ušetřit za nákladné vesmírné mise. Geimova laboratoř se kromě seriózního výzkumu dále věnuje v rámci FNE „bláznivých věcech“. A úspěšně…
Zdroje: www.science.org, slate.com/business, vedavyzkum.cz