Vystaven navzdory své vůli
Dle ruského historika A. Arutjunova Lenin ve své závěti, kromě jiného, vyslovil přání, aby byly jeho ostatky uloženy na Volkovském hřbitově v Petrohradě. Výslovně žádal svou ženu Naděždu, aby „… se pokusila udělat vše, aby byl pohřben vedle své matky". Nicméně tak významného revolucionáře nemohla jen tak pokrýt hlína, aniž by mu před tím nad jeho rakví nemohli vyslovit své díky prostí lidé za to, že je zbavil bohatých tyranů. Po „Iljičově“ úmrtí v lednu 1924 byla po pitvě z jeho těla odstraněna krev a tělní tekutiny, včetně všech vnitřních orgánů a mozku. Patolog A. I. Abrikosov jeho tělo bylo „zběžně“ nabalzamoval, aby mohlo být pár dní před plánovaným pohřbem vystaveno v petrohradské síni. Ani „ruské“ mrazy neodradily desetitisícové davy ze všech koutů velké sovětské země vystát frontu, aby mu daly poslední sbohem. A zájem vzrůstal... A tak Stalin možná i ze strachu, aby s velkým Leninem nebyly pohřbeny i jeho velké myšlenky, vydal rozkaz balzamovat jeho tělo důkladně, aby mohlo být nadále vystaveno.
Cesta k posmrtnému mládí
Úkol uchovat tělo Vladimira Iljiče dostal tým nazvaný „skupina Mauzoleum“, který v určitých obdobích čítal až dvě stě vědců. Nebylo to snadné, protože tepny byly při pitvě přeříznuty, proto nebylo možné „napustit“ tělo konzervačními látkami zevnitř. Začala tak usilovná práce v laboratořích, jímž jediným cílem bylo udělat z muže, který změnil dějiny Ruska „konzervu“, která přetrvá věky. Leninovo tělo bylo postupně naloženo do glycerolové lázně, pak formaldehydu, octanu draselného, alkoholu, peroxidu vodíku, roztoku kyseliny octové a sodné soli. Ač dnes mnozí tvrdí, že se jedná o novodobou formu mumifikace, není to úplně pravda. Snahou mumifikace balzamováním je zachovat „biologické“ tělo. Z Lenina už moc biologického nezbývá. Vědci během let postupně dle potřeby nahrazují kůži „náplastmi“ z parafínu a glycerinu, pro barvu se přidává karoten, také většina svaloviny je z plastu a dalších materiálů. I tělesný tuk se uměle nahrazuje. Lenin prodělal „plastiku“ nosu, má umělé řasy. Skutečná je snad už jen Leninova kostra, původní je jeho typická kozí bradka, knír a obočí. Z muže historie je v podstatě taková „vosková“ figura.
Pravidelná údržba
Konzervátorský tým má stále napilno. Prakticky neustále se pomocí speciálních přístrojů zkoumá stav Leninovy pokožky, barva, vlhkost, dehydratace, plísně. Každé dva roky se soudruh na několik týdnů ponoří do roztoku z glycerolu a octanu draselného. A tak neustále mládne. Díky chemikáliím má pleť hydratovanou, bez vrásek, karoten dodává svěží vzhled a nebýt jeho plešky, nikdo by nevěřil, že je to padesátník. Díky těmto procedurám může ve svém mauzoleu spát věčným spánkem další desetiletí. Jeho balzamovací kúra však stojí Rusko až 13 milionů rublů ročně. V souvislosti s politickou změnou v 90. letech se objevily názory, že by měl být konečně uložen k poslednímu odpočinku do země, jak si přál. Zasazoval se o to i bývalý ministr V. Medinskij: „…možná by se pak v našem životě něco změnilo k lepšímu.“ Dle průzkumu veřejného mínění je téhož názoru i většina Rusů. O pohřbení ruské ikony ale musí rozhodnout nejvyšší patra Kremlu…
Z apolitického pohledu je 152letý Lenin jedinečnou ukázkou zachování těla historické postavy i umění sovětských a ruských novodobých „balzamovačů“.
Zdroje: www.thevintagenews.com, goaravetisyan.ru, www.dailymail.co.uk
