Badatelé začínají bádat
KV 55 je název tajemstvím obestřené hrobky objevené v roce 1907 týmem archeologů pod vedením E. R. Ayrtona, který pracoval pro bohatého amerického právníka T. M. Davise. Artefakty, které se v ní nacházely, nejspíš nepatřily pouze jedné osobě, což jim určení nálezu poněkud zkomplikovalo, protože v Bráně králů, jak je též Araby údolí nazýváno, spočívají ostatky téměř všech faraónů „zlatého věku“ Egypta. Po odstranění suti, která blokovala vchod, je dvacet schodů v šikmé chodbě s komorou a malým výklenkem zavedlo do útrob poměrně malé, prosté hrobky, ve které byla ze zdí seškrábána malba. Zde vše zdokumentovali. Záhy pak začali zkoumat znesvěcenou, úmyslně poškozenou rakev se seškrábaným jménem zesnulého. Zlatá maska obličeje na rakvi, která patřila ženě, byla téměř stržená. Co však tým šokovalo, byly rozházené předměty. Jako by byla hrobka vykradena! Pečeť na dveřích však porušená nebyla. Hrobka skrývala kusy nábytku, pozlacenou dřevěnou svatyni, otisky pečetí, stříbrnou hlavu husy, kanopické nádoby, stojan na vázu a dvě magické cihly.
Záhadnější a tajemnější
Během zkoumání vyvstávaly otázky, na které nebylo snadné nalézat odpovědi. Zprvu se zdálo, že všechny nalezené předměty, jak již bylo zmíněno, nějakým způsobem souvisely s více osobami. Přesto však předměty mnohé napovídaly. Stopy vedly ke králi Achnatonovi. Na prázdných kanopických nádobách byly obrazy čtyř žen, nejspíš jeho dcer, a s největší pravděpodobností byly vyrobeny pro jednu z jeho manželek jménem Kija. Pro jeho matku Teje byla vytvořena pozlacená svatyně a na hliněných cihlách bylo jeho jméno.
Kdo je neznámá mumie?
Na ostatcích bylo patrné, že u neznámého či neznámé došlo po smrti k poškození pánve, neměly tedy pozůstatky pohlavních orgánů, takže první zkoumání přímo v hrobce vedla tým archeologů k domněnce, že se jedná o ženu, čemuž nasvědčovala i rakev. Byla to královna Teje? Nebo snad jedna z Achnatonových šesti dcer? Či snad dokonce proslulá Nefertiti?
Najde tým odborníků své odpovědi?
Další analýzy DNA a testy z 60. let minulého století určily pohlaví a nasvědčovaly tomu, že to mohl být Tutanchamon, avšak nebylo možné vyloučit ani záhadného faraona jménem Smenchkare. Achnaton, který zemřel ve věku 40 let, zprvu nepřicházel v úvahu, protože forenzní tým odhadl stáří zemřelého nanejvýš na 25 let.
O více než sto let později
Nová zkoumání z počátku roku 2010 potvrdila pohlaví a určila, že muž zemřel ve věku 35 až 45 let, a že to musel být syn krále Amenhotepa III. a Teje. Došli k závěru, že mumifikované ostatky téměř jistě patří „kacířskému“ králi Achnatonovi, který přestal vyznávat tradiční polyteismus a zavedl uctívání jediné boha – Atona a proto byl po smrti proklet. Jeho vychýlení z obvyklého náboženství dokonce zaujalo i spisovatele Miku Waltariho, který postavu Achnatona využil ve své knize Egypťan Sinuhet. S největší pravděpodobností zde ale Achnaton nebyl přímo pohřben, neodpovídá tomu ani jeho postavení. Rakev s nedotčenými mumifikovanými ostatky na místo musela být převezena. Kdo ji však sem a odkud přemístil, zapečetil dveře a zneuctil místo odpočinku, aby nemohla dle egyptské mytologie jeho duše odejít do posmrtného života a zůstala navěky uvězněna ve svém těle, ve skále vytesané, chladné hrobce, zůstává hádankou. Otázka, zda to byl trest egyptských kněží nebo některého z jeho následníků za jeho náboženské přesvědčení či za jiné činy, za které byl zodpovědný, nemá zatím odpověď. Zcela jistě to však není jediné tajemství, které Údolí králů skrývá.
Zdroje: www.youtube.com, www.arce.org, www.ancient-origins.net