Těžba dřeva a jeho dopad
Historie vzniku kráteru Batagaika sahá do 60. let 20. století, kdy byl v dané oblasti vykácen les kvůli těžbě dřeva. Tento zásah do přírody vedl k tání věčně zmrzlé půdy a následnému vzniku propadliny. Místní obyvatelé, kteří se odvážili sestoupit do kráteru, o něm hovoří jako o závalu, ale mají pro něj i zlověstnější pojmenování – "brána do podsvětí."
Rychlé oteplování a jeho důsledky
Vědci pozorují oteplování Arktidy, přičemž oblast Ruska, v níž se kráter nachází, se otepluje 2,5krát rychleji než celosvětový průměr. Tato část Sibiře je z velké části pokryta permafrostem, půdou, která je nepřetržitě pod nulovou teplotou po dobu dvou nebo více let. Je známé, že permafrost ukládá obrovské množství skleníkových plynů, jež se uvolňují do ovzduší, když půda rozmrzne.
Vedoucí výzkumný pracovník Melnikovova institutu pro permafrost Nikita Tananajev varuje, že v budoucnu můžeme očekávat vznik stále více takovýchto jevů, dokud celý permafrost nezmizí. Batagaika je jen jednou z mnoha propadlin, které pokrývají sibiřskou krajinu.
Studium minulosti a budoucnost planety
Rozšiřující se cyklus kolapsu věčně zmrzlé půdy způsobuje, že kráter Batagaika neustále roste, dokonce rychleji než 10 metrů za rok. Tento proces je klíčový pro studium klimatické historie planety, protože kráter odhaluje až 200 000 let staré sedimenty, jež nám poskytují cenné informace o minulých klimatických změnách.
Bohužel, kráter také přináší potenciální negativní dopady na životní prostředí. Propadlá půda obsahuje obrovské množství organického uhlíku, které se bude uvolňovat do atmosféry, což dále přispívá k oteplování Země.
Hrozba a naděje
Kráter Batagaika odhaluje mnoho tajemství o naší planetě, ale zároveň poukazuje na naléhavou potřebu aktivního řešení globálního oteplování a ochrany přírody. Sledování tohoto kráteru a dalšího výzkumu permafrostu nám poskytne klíčové pochopení současných změn klimatu a pomůže přijmout opatření na ochranu naší planety pro budoucí generace.
Zdroje: dotyk.cz, earthsky.org, cs.wikipedia.org