Výstava balvanů Moeraki Boulders
Pláž Koekoh leží nedaleko rybářské vesnice Moeraki. Odtud název balvanů. Většina je seskupena do zvláštních útvarů, ale jsou i roztroušené jako solitéry. Některé jsou částečně zapuštěné, jiné se ukazují celé, v plné kráse. Tvar moerackých útvarů je kulovitý nebo lehce oválný. Povrch mnohých je popraskaný a linie prasklin vytvářejí zajímavé mozaiky. Jsou tu i zcela prasklé kameny, kde jejich šedý vnitřek zdobí obrazce v odstínech zemitých barev. Většina balvanů má průměr kolem metru a půl, najdou se i dvoumetrové nebo naopak menší, od půl do jednoho metru. Není divu, že působí jako z jiného světa, vzbuzují různé představy a podněcují fantazii.
Maorové věří, že to jsou koše na úhoře, jak vypráví jedna z jejich legend. Kdysi dávno se lid kmene Kähui Tipua vydal na kanoi do bájné země Hawaiiki, aby přivezl sazenice sladkých brambor kumara. Na zpáteční cestě je u pobřeží Otaga zastihla bouře a ztroskotali. Z kanoe se staly záhadné útesy u ústí řeky Waihemo, skalnatý výběžek je tělo kapitána. Koše a tykve, ve kterých převáželi úhoře a vodu, a sazenice kumary byly vyplaveny na břeh a zachovaly se na věky jako tyto obří balvany. Mozaika na kamenech je otisk rybářských sítí.
Místní obyvatelé balvanům říkají žlučové kameny chuligánů, jiní bowlingové koule obrů. Nejsou to ale ani mozky mimozemšťanů, jak je nazývají někteří návštěvníci, ani zkamenělá vejce dinosaurů. Jsou to konkrece.
Moeracké konkrece
Moeracké konkrece nejsou ojedinělé. Lze je spatřit i na novozélandském Severním ostrově, kde mají průměr až pět metrů. Jiné „naleziště“ se nachází na jedné pláži v Kalifornii. Konkrece rozmanitých velikostí a tvarů obdivují turisté v Rumunsku. Příroda si takto vyhrála i na Antarktidě či v Kazachstánu. A jak vlastně konkrece vznikají? Konkrece je spojení dvou latinských slov „růst“ a „společně“. Jsou to stmelené nánosy minerálů. Dle geologů se ty novozélandské začaly tvořit v bahnitých paleocénních sedimentech před 60 miliony lety. Kolem organického jádra – mušle, rybí kůstky nebo jiných pozůstatků živočichů nebo rostlin se v kruzích vrstvily usazeniny a minerály. Je to stejný proces, jakým vznikají perly. Podle odhadů geologů největším koulím trvalo 5 milionů let, než se zakulatily do současné velikosti a tvaru. A je to právě hladký a kulatý tvar, o kterém vědecká obec vede spor.
Neshody vědců
Nedá se říct, že co vědec to názor, přesto je teorií víc. Jedna z nich říká, že se zakulatily působením přílivů a odlivů. Jednoduše se koulely a obrušovaly. Jiná, že minerály čerpaly z kapalného roztoku, který prvotní jádro obklopoval stejnoměrně a tak se stejnoměrně nabalovaly. Jiní vědci tvrdí, že svou roli hrála gravitace a tlak. Do měkkého sedimentu mohla pronikat voda bohatá na minerály a téměř nulový odpor a dostatek minerálů působily ze všech stran stejně.
Vědecká neshoda panuje i v případě původu trhlin zvaných septária na vnějším plášti. Ty proces zvaný sekrece vyplnil žlutými a hnědými usazeninami kalcitu, křemene a dolomitu. Jak septária vznikají, vědci přesně neví. Ve hře jsou procesy vysychání nebo smršťování jader. Praskat můžou následkem plynů, které vznikají při rozkladu organického jádra. Způsobit je mohlo zhutnění nebo zemětřesení. Některé konkrece, jak se vědci domnívají, můžou být i uvnitř duté.
Moeraki Boulders - praskliny
Působivé pro objektivy
Ať oblé balvany Maoraki Boulders vytvaroval, vyhladil a prasklinami vyzdobil jakýkoli proces, jisté je, že na pláži tvoří fantastické scenérie zvláště v souhře se slunečním světlem a počasím. Sluneční paprsky, obzvláště za úsvitu či soumraku nebo třeba při bouřce a v mlhách poskytují fotografům neuvěřitelné množství pohledů pro kouzelné záběry a snímky.
Zdroje: www.historicmysteries.com, en.wikipedia.org, www.youtube.com
