Kostel jako středisko boje proti kacířství

Historie kostela sahá do poloviny 13. století, kdy byl pravděpodobně založen řádem německých rytířů. Později však byl kostel předán do správy řádu minoritů. Tento krok učinil Oldřich III. z Hradce, který se snažil bojovat proti kacířství šířeným sektou Valdenských. Oldřich III. z Hradce si byl nepochybně vědom narůstající náboženské tenze ve městě a minorité se měli pokusit šířit osvětu a zastavit šíření kacířství.

Fresky jako výstraha

Na freskách však najdeme nejen zobrazování pekla a očistce, které mělo varovat před tresty po smrti. Obrázky umístěné v okenních výklencích a na oblouku oddělujícím hlavní loď od kněžiště byly pravděpodobně určeny pro šlechtu, která měla své místo na kůru s výhledem na tyto fresky. Groteskní výjevy mohly sloužit jako odstrašující příklady pro člověka, ale také jako strašidla pro démony.

Univerzální motiv příšer

Fresky s příšerami a nelidskými stvořeními nejsou v kostelech nijak neobvyklé. Podobnou výzdobu můžeme spatřit i ve svatostánku sv. Barbory v Kutné Hoře a v mnoha jiných kostelech po celém světě. Základ pro tvorbu fantaskních stvoření a obrazů vytvořily prvky orientálních motivů i starověká mytologie.

Románské a gotické umění plné fantastických bytostí

Výjevy zvířat, rostlin a geometrických obrazců jsou typické pro románské umění, stejně jako fantastické bytosti, které se prolínají s okřídlenými démony. Gryllové, obludy bez těla s různými kombinacemi hlav, jsou přítomny v románském i gotickém období. Tyto malby mohly bavit šlechtu, která měla možnost si je prohlížet z vyvýšených míst, zatímco obyčejní návštěvníci je mohli jen těžko vidět. Bizarní malířství mohlo být odvozeno z písemných záznamů či jiných sakrálních staveb té doby.

Přítomnost oblud a nelidských bytostí je běžná také v mytologiích a náboženských systémech po celém světě. Bible obsahuje mnoho příběhů o takových bytostech, jako je Leviatan či Behemot. Podobné motivy najdeme v mýtech a bájích různých kultur.

Umělecké dědictví

Zdroj: Youtube

Kostel sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci je tedy skutečným uměleckým pokladem, jehož fresková výzdoba vyvolává dojem tajemna a záhadnosti. Inspirace z různých kulturních zdrojů i kombinace geometrických obrazců a fantaskních stvoření vytvářejí unikátní a fascinující atmosféru. Možná nikdy neodhalíme úplnou pravdu, která stojí za těmito mystickými freskami, ale bezesporu zůstanou nezapomenutelnou součástí dědictví románského a gotického umění. Když se dnes zastavíme a podíváme na tyto obrazy, můžeme pouze spekulovat o tom, jak lidé ve středověku vnímali svět a jak se pokoušeli pochopit a vysvětlit nepochopitelné aspekty existence.

Zdroje: kudyznudy.cz, hrady.cz, budejovice.rozhlas.cz