Bakterie na palubu nesmí

Dávno je pryč doba, kdy astronauti vysrkávali svůj oběd z pasty, jako Jurij Gagarin masové pyré a tekutou čokoládu. Později se jídla většinou pro pobyt ve vesmíru dehydrovala. S vývojem technologií byly vyvinuty nové způsoby zpracování, uchování i balení. Potraviny a jídla jsou v obalech na jedno použití, které jsou navrženy tak, aby se co nejsnadněji používaly a také lehce likvidovaly. Jednou z hlavních zásad je nutnost zabránit kažení, prodloužit trvanlivost a zabránit množení bakterií. Maso a mléčné výrobky se před uložením do obalů upravují ionizujícím zářením. Dalším se způsobů konzervace je sušení na slunci nebo nasolování potravin s obsahem malého množství vody. Ty se dál nemusí upravovat, lze je přímo konzumovat. Některé potraviny se zbavují vody úplně. Před přípravou je astronauti přidáním vody hydratují. Velká většina „hotovek“ se tepelně upravuje a uzavírá do vzduchotěsného obalu. Ořechy, ovoce a zelenina a různé tyčinky se konzumují přímo.

V pozemské kuchyni pro astronauty

Astronauti jsou ve vesmíru vystaveni náročnějším podmínkám, než na Zemi. Jejich strava musí být pestrá a vyvážená, zároveň lehká a výživná. Má přesně vypočítanou denní potřebu kalorií. Při pobytu ve vesmíru dochází díky nulové gravitaci k úbytku svalové hmoty a řídnutí kostí, potraviny proto musí být bohaté na vápník. Na sestavování jídelníčku dohlíží tým odborníků z řídícího střediska, jídla vaří vynikající šéfkuchaři. Běžně obsahuje přes sto položek. Posádka má snídani, oběd, večeři a svačiny. Vybrat si můžou kuřecí či hovězí maso, mořské plody nebo těstoviny, vše na několik způsobů, dále různé dezerty a jiné sladkosti.

Jelikož jsou posádky mezinárodní, široká nabídka jídel obsahuje i speciality dané země. Japonská agentura pro výzkum vesmíru, například, vymyslela rehydrovatelné nudle, Číňané zas speciální kuře Kung-pao. Jídlo si vesmírní strávníci můžou dochutit hořčicí, kečupem nebo majonézou, sůl a pepř jsou tekuté, aby se zrnka nevznášela po palubě. Snížená gravitace také způsobuje pocit ucpaných nosních dutin, čich i chuť jsou oslabeny a jídla se zdají mdlá. Proto si astronomové dopřávají ostré, pálivé, hodně kořeněné pokrmy. Chleba je zakázán, protože se drobí a létající drobečky by mohly způsobit velkou neplechu, třeba i ucpat větrací otvory. Náhradou je tortilla.

Zdroj: Youtube

Stolování vysoko nad Zemí

Pokud si astronomové před přípravou jídla chtějí prostřít stůl jako na Zemi, musí talíře, příbor, balíčky s jídlem a pochutiny na stůl „přilepit“ pomocí magnetů, různých pásek a zipů, aby je nemuseli lovit po kabině. Jídlo si připravují v mikrovlnkách a konvektomatech, vodu do obalů s dehydrovanými pokrmy přidávají „vodní pistolkou“. Pijí čaj, ovocné džusy a limonády. Ale bez bublinek. Šumivé nápoje díky prostředí bez gravitace způsobují „mokré“ říhání… A kafe? Až do roku 2015 pouze instantní. Od té doby mají k dispozici kávovar s příznačným názvem ISSpresso. (ISS – Mezinárodní vesmírná stanice). Alkohol na palubě NASA zakazuje, ale pracuje se na výrobě piva, které by bylo možné pít i ve vesmíru. Nápoje se pijí brčkem. V podmínkách nízké gravitace se bakterie šíří velmi rychle. Obaly a odpad se ukládá do odpadkového prostoru, příbory se myjí vlhčenými ubrousky.

Každé dva měsíce mezinárodní stanice zásobují vodou, balíčky s jídly a čerstvým ovocem a zeleninou automatizované kosmické lodě.

Zdroje: www.nasa.gov, www.rmg.co.uk