Je však koronavirus záležitostí posledních dvou let?

Koronaviry patří do velké skupiny virů, které mohou způsobovat různá onemocnění, od běžného nachlazení až po těžký akutní respirační syndrom (SARS). Dle údajů WHO vypukla první, z dnešního pohledu „menší“, epidemie způsobená SARS-CoV v Číně v únoru 2003 a rozšířila se do dalších čtyř zemí. Na celém světě onemocnělo více než 34 000 lidí, zemřelo 1 500. Dalšímu blízkovýchodnímu respiračnímu syndromu MERS-CoV, který byl identifikován v roce 2012 v Saúdské Arábii, kde se přenesl na člověka z infikovaných velbloudů, podlehlo v 27 zemích přes 800 lidí. I přes veškeré úsilí vědců, odborníků a lékařů, i všem opatřením a lockdownům, třetí – nejhorší koronavirová pandemie způsobená SARS-CoV-2 (COVID-19) si již vyžádala miliony životů lidí na celém světě.

Důkazy staré tisíce let

Dnešní technologie a studium lidského genomu pomáhají vědcům nahlédnout a pochopit nemoci staré tisíce let. Časopis Scientific Biology publikoval volně přístupnou studii mezinárodního týmu provedenou na univerzitách v Adelaide a Arizoně, která odhalila, že epidemie koronaviru postihla východní Asii už před 20 000 lety. „Tým vědců použil evoluční analýzu lidského genomu a DNA a objevili důkaz, že předkové východoasijské populace prodělali epidemii onemocnění vyvolaného koronavirem podobným COVID-19. V průběhu epidemie selekce upřednostňovala varianty lidských genů souvisejících s patogenezí, jejichž adaptivní změny pravděpodobně vedly k méně závažnému onemocnění," uvedl spoluautor studie profesor Kirill Alexandrov.

Vědci použili data z projektu 1000 genomů. Syntetizovali lidské proteiny i proteiny SARS-CoV-2 a prokázali, že tyto proteiny spolu přímo reagují. „Moderní lidský genom obsahuje evoluční informace staré desítky tisíc let. Podobně jako nám studium letokruhů stromu umožňuje nahlédnout do podmínek, které strom při svém růstu zažíval,“ říká profesor Alexandrov a dále uvádí, že genom může pomoct identifikovat ty viry, které ovlivnily předky, tedy ukázat, které viry mají do budoucna schopnost rozvíjet se a mít tak pandemický potenciál. Výzkum starých virů může pomoci zmírnit dopady různých variant toho typu v budoucnu.

Zdroj: Youtube

Projekt 1000 genomů

Tento mezinárodní projekt, který byl zahájen v roce 2008, sestavil největší veřejný katalog běžných lidských genetických variací. Jsou v něm uvedena zkoumání změn v lidských genech kódujících proteiny, které interagují se SARS-CoV-2. Seznam, který byl publikován v roce 2012, uvádí, že existuje sekvence 1092 genomů. Dnes vědci tyto údaje používají k posouzení variací a změn v kódování lidských genů a studiu reakce a chování SARS-CoV-2.

Co mají přinést výsledky

Tento výzkumný projekt má dva cíle. Jak již bylo řečeno, má za úkol shromáždit co největší počet údajů, připravit soupis nebezpečných virů, které mají schopnost se nekontrolovatelně šířit, což napomůže určit pandemické viry jak z minulosti, tak i ty budoucí. Údaje pak budou sloužit k diagnostice, vyvíjení vakcín a léků. Za druhé, důkazy o pradávných koronavirech z nedávné studie můžou pomoci lépe pochopit sekvence genomů a reakce DNA z hlediska přizpůsobení nebo změn v reakci na staré viry. „…proniknutím do podstaty dávných virových nepřátel lépe pochopíme, jak se genomy různých lidských populací adaptovaly na viry, které, jak se nedávno zjistilo, jsou významnou hnací sílou lidské evoluce," uzavírá profesor Alexandrov.

Zdroje: www.who.int, www.bbc.com, www.qut.edu.au, www.nature.com