Obec Koněprusy leží přibližně pět kilometrů jihozápadně od Berouna, na okraji brdského podhůří. Nedaleko je možné najít třeba vrchy Kobyla nebo Zlatý Kůň či Kotýs, ale také vápencové lomy Žabka nebo Houbův či Hegertův lom. Právě Houbův lom sehrál v padesátých letech minulého století hlavní úlohu při objevu zdejších Koněpruských jeskyní se všemi jejich tajemstvími. Nejznámější a turisticky jednou z nejdychtivěji očekávaných podívaných je nyní zdejší penězokazecká dílna, fungující k velké nelibosti tehdejší vrchnosti v 15. století.

Mincovna sloužila tehdejšímu podsvětí

Do padesátých let byla známá pouze jediná jeskyně, skrytá ve Zlatém Koni, později došlo k objevu i dalších podzemních prostor a labyrintů, a to pod Kobylou i Kotýsem. Brzy bylo zřejmé, že o nich dobře věděli lidé již v paleolitu, ačkoliv zde pravděpodobně přímo nebydleli. Po objevu rozsáhlého komplexu krasových jeskyní, propojených dlouhými chodbami, došlo také na první vstup do jeskyně, zvané nyní Mincovna. Proč právě tento název? Původ má v jejím bývalém využívání, jež se jistě ve své době nesetkávalo s pochopením. Svoje zázemí si tady vybudovali penězokazi, tedy lidé, kteří razili falešné mince.

Důkazy jsou jednoznačné

Svoji dílnu museli tito lidé opustit pravděpodobně narychlo, nebo se báli po nějakém zásahu do jeskyně znovu vrátit. Ke svému vpravdě kriminálnímu účelu sloužila pravděpodobně přibližně deset let mezi roky 1460 a 1470. Po jejím novodobém objevení tady byly nelezeny měděné plíšky, které k výrobě mincí sloužily. Kromě toho tady odborníci objevili také nástroje k ražbě, což je v jejich poznání jen utvrdilo.

Skutečnost i pověsti

Místo to bylo vybrané velmi dobře. Mincovna je umístěna v nejvyšším “patře” podzemních krasových jeskyní a s ostatními je propojena chodbami i jakýmsi trychtýřem. Na povrch pak vedou dříve jen těžko odhalitelné vchody a vzhůru se masou hory probíjí také hned několik komínů, jež slouží jako vhodné odvětrání. Podle kouře, který podle jedné z místních pověstí stoupal právě z komína, ústícího na povrch skály, našel jednoho dne penězokazeckou dílnu chudý pasáček z nedaleké osady. Výměnou za mlčení dostal od strážce falešného pokladu hrst mincí. Chlapec se ale přesto svým objevem ve vsi pochlubil a rozhodl se k bohatství přivést i ostatní. Znovu již ale vchod do jeskyně nenašel, a tak se místo s poděkováním poroučel s pořádným výpraskem za chvilkovou nenaplněnou naději nuzných vesničanů.

Místo stříbra pouhá měď

Jak se vlastně falešné peníze z tajné Mincovny lišily od těch pravých? Téměř ve všem, ale v první řadě šlo samozřejmě o materiál, z něhož byly vyrobeny. Zatímco pravé mince byly v té době raženy ze stříbra, ty, jež opouštěli tajnou Mincovnu obsahovaly hlavně měď a pokryty byly jen tenoučkou vrstvičkou stříbrného amalgámu. Na první pohled tak šlo o velmi dobré a jen těžko odhalitelné napodobeniny. O jejich osudu, stejně jako o životních příbězích lidí, kteří v dílně pracovali, se toho ale odborníci zatím mnoho nedozvěděli.

Zdroj: Youtube

Přírodní nádhera Koněpruských jeskyní


Zajímají vás také tajuplné a zároveň krásné podzemní prostory krasových Koněpruských jeskyní? Pak vás jistě potěší, že jsou již od roku 1959 přístupné veřejnosti, dnes i s uvedenou Mincovnou. Jde přitom o nejdelší systém jeskyní v Čechách, který měří více než dva kilometry. Průvodci zde nabízejí přibližně hodinovou podzemní procházku, ale pozor – je potřeba se i v létě opravdu dobře obléct, protože teplota tady docela jistě nestoupne nad 10,5 °C. Kromě Mincovny je možné si tady prohlédnout nespočet krápníků různého tvaru, včetně jejich větvení a tvorby zajímavých růžic. Návštěva Koněpruských jeskyní určitě stojí za to.

Zdroje: kudyznudy, region.rozhlas, academia