Podle studie Davida Robertse a Jeremyho Rossmana z Univerzity v Kentu ve Velké Británii a Ivana Jariće z Biologického centra AV ČR vznikl covid-19 v čínském Wu-chanu už 17. listopadu 2019. Pandemie propukla velmi rychle a koronavirus se začal šířit napříč celým světem. Jak jsme mohli sami v posledních dvou letech zjistit, vzhledem k hojnému a snadno dostupnému cestování se nemoc takového rozměru šíří mrknutím oka…

Vědci z padovské univerzity na základě této pandemie určili pravděpodobnost návratu nejhorších nemocí světa. Zároveň také odhadli, kdy může dojít k zániku lidstva a co by ho mělo zapříčinit.

V celosvětovém měřítku to zatím nevypadá, že by pandemie koronaviru nějak výrazně zpomalovala. Podle vědců může navíc podobných pandemií přijít více a znovu. A to dokonce mnohem dřív, než si jsou lidé ochotni připustit. Takovéto závěry přináší studie publikovaná v časopise PNAS z univerzity v italské Padově, která použila nové statistické metody k měření rozsahu a četnosti propuknutí nemoci bez okamžitého lékařského zásahu.

Kdy hrozí další pandemie?

Vědci z padovské univerzity analyzovali nemoci jako mor, neštovice, tyfus, choleru a řadu chřipkových virů za poslední čtyři století, aby zjistili výraznou variabilitu v rychlosti, s jakou se pandemie v minulosti vyskytovaly. Zároveň se zabývali zákonitostmi, které ovlivňují četnost vypuknutí těchto epidemií, což jim umožnilo lépe předvídat, zda se další pandemie nebo událost podobného rozsahu nebude opakovat.

Jako názorný model použili tzv. španělskou chřipku, která v letech 1918 až 1920 zabila více než 30 milionů lidí po celém světě. Riziko opakování podobné události se pohybovalo od 0,3 % do 1,9 % každý rok, což znamená, že by se taková pandemie mohla objevit během nadcházejících 400 let. V případě epidemie rozsahu podobném COVID-19 však s ohledem na možnosti dnešní doby riziko roste mnohem rychleji a v příštích desetiletích se očekává dokonce až trojnásobný nárůst pravděpodobnosti jejího vypuknutí. Zdrojem pro tento výzkum bylo zkoumání rychlosti šíření patogenů chřipkových virů za posledních padesát let a závěrem je eventualita výskytu pandemie aktuálního rozsahu do roku 2060.

Pravděpodobnost vyhlazení lidstva do 12 000 let

Mimo jiné se vědci zabývali také možností, že pandemie kompletně vyhladí lidstvo, a zjistili, že takovýto scénář by byl pravděpodobný v příštích 12 000 letech. Důvodem je podle spoluautora studie Williama Pana nezadržitelný růst populace, změny v potravinových systémech, celková degradace životního prostředí a také stále častější kontakt lidí s nemocnými či nakaženými zvířaty. Pan nicméně zdůraznil, že tato studie se zaměřila pouze na vymezení rizik a nehledá žádná vysvětlení, co je skutečně způsobuje.

Podle jiných vědců však dojde ke konci lidstva ještě před propuknutím pandemie

Podle vědců nás nejpravděpodobněji pohřbí katastrofy způsobené člověkem. Věří tomu například autor publikace Global Agenda, filozof Nick Bostrom. „Až do poloviny 20. století nemělo lidstvo prostředky, jak se zničit. Všechno změnily jaderné zbraně. A pak přišly další problémy – vyčerpávání přírodních zdrojů, znečištění a přelidnění. Zahráváme si s našimi geny i atomem. Nanotechnologie, syntetická biologie i genetické inženýrství nám sice dávají potenciál zlepšit náš svět, ale současně znamenají hrozbu.“

Před výše zmíněnými problémy varoval už v roce 2003 britský astronom Martin Rees v knize Naše poslední století?. Napsal v ní, že šance lidstva dožít se roku 2100 je pouhých 50 procent!

Několik dalších vědců se tomuto tématu věnovalo v britském deníku Guardian z úhlu svého výzkumu a všichni společně došli ke stejnému závěru. Nikdo neví, kdy pro lidstvo nebo planetu Zemi nastane onen soudný den, jisté ale je, že jednou přijde. Otázkou však stále zůstává, jak bude vypadat a kdy nastane.

ZDROJE:

https://www.national-geographic.cz/clanky/sance-ze-lidstvo-neprezije-rok-2100

https://zoommagazin.iprima.cz/zajimavosti/novy-odhad-konce-lidstva

https://www.bc.cas.cz/novinky/detail/6041-kdy-vznikl-covid-19