Praha v době republiky

V rušných 20. letech 20. století, kdy Československo začínalo svou cestu novou republikou, prošlo hlavní město Praha významným infrastrukturním rozvojem. S přílivem dělníků z různých částí země se bydlení stalo hlavním problémem. Náklady na bydlení v městských bytových komplexech byly pro mnohé neúnosné. To přimělo dělnické obyvatelstvo hledat alternativy.

Jedinečný typ osídlení

V době, která se vyznačovala inovacemi, projevili lidé pozoruhodnou vynalézavost. V okrajových částech Michle a Strašnic, které tehdy tvořily hranice velké Prahy, vznikl jedinečný druh osídlení. Zde, na pozemcích přiléhajících ke Slatinnému potoku, začal příběh jedinečné kolonie – Na Slatinách.

Architektura z nouze

Obydlí v kolonii, postavená z vyřazených materiálů, jako byly cihly, prkna a železniční pražce, nesla stopy svých tvůrců. Provizorní přístřešky, ačkoli postrádaly moderní vybavení, se staly symbolem odhodlání a vynalézavosti. Každá stavba od repasovaných železničních vagónů až po domy polepené plechovkami vyprávěla svůj jedinečný příběh.

Čtěte také

Buďánka se pomalu probouzí k životu

Čtěte také

Buďánka, vesnice uprostřed Prahy, kde se zastavil čas s velkou jizvou minulosti

Rychlý růst kolonie nebyl ojedinělý. Souběžně s ním vyrůstaly další osady jako Pod Bohdalcem. Zdejší architektura odrážela podstatu doby – provizorní, ale robustní, skromná, ale vynalézavá.

Zpožděný příchod elektřiny a vody

Elektřina byla do kolonie zavedena až ve 30. letech 20. století Elektřina byla do kolonie zavedena až ve 30. letech 20. století Zdroj: Wikimedia Commons, ŠJů, CC BY-SA 3.0

Navzdory náročným životním podmínkám komunita prosperovala a vykazovala působivou soběstačnost. Z osady Na Slatinách se stalo rušné centrum činnosti – fungovaly zde obchody i zábavní podniky. Obec měla vlastní školy, obchodníky i rekreační zařízení, jako byl fotbalový klub a divadlo. Přesto se do kolonie dostaly moderní vymoženosti jako elektřina a voda až v polovině 30. let 20. století.

Kolonie versus politické režimy

Režimy přicházely a odcházely, ale houževnatý duch osady Na Slatinách zůstal neochvějný. Různé vlády se marně pokoušely kolonii spravovat nebo zrušit. Ta však přetrvala. Teprve v 60. letech 20. století, s rozvojem bytové výstavby, začaly části slumu mizet.

Čtěte také

Kolonie Domov se nachází na Žižkově

Čtěte také

Pražská kolonie Domov je jako z pohádky: Takto žili prvorepublikoví úředníci

Dnes zbytky zdejšího historického místa nabízejí pohled na méně známou kapitolu pražské historie. Kolonie Na Slatinách, aktuálně částečně zahrádkářská osada, je stále svědectvím lidského ducha, houževnatosti a vůle prosadit se navzdory všemu.

V srdci Prahy, uprostřed příběhů o vznešenosti, je tento příběh chudinské kolonie Na Slatinách skromnou připomínkou neúnavného lidského ducha. Zdůrazňuje, že krásu a houževnatost lze nalézt i v těch nejnečekanějších zákoutích.

Zdroje: idnes.czprahaneznama.czdelnickekolonie.cz