Jedinečnost kolonie Baba
Na rozdíl od mnoha rezidenčních projektů po celém světě byla koncepce kolonie Baba založena na přísné architektonické disciplíně. Dejvická kolonie neslouží pouze jako obytná čtvrť, ale stává se plátnem, které demonstruje funkcionalistický přístup k bydlení. Cílem ideologie je poskytnout efektivní řešení bydlení, které odpovídá každodenním potřebám jeho obyvatel.
Kolonie se navíc odlišuje svou odolností. Zatímco podobné kolonie v Evropě podlehly ničivým následkům druhé světové války, kolonie Baba zůstala z velké části nedotčena. Její trvanlivost nabízí pohled do architektonické minulosti, kterou mnoho evropských měst ztratilo.
Vznik kolonie Baba
Zatímco koncept funkcionalistických kolonií se začal prosazovat již ve městech jako Brno, Praha nezůstala pozadu. Vize kolonie Baba se zformovala v roce 1929, kdy byla vypsána soutěž zaměřená na minimalistický design bydlení.
Skutečný impuls však přišel, když v roce 1932 získal Svaz československých závodů rozlehlý tříhektarový pozemek strategicky umístěný mezi sídlištěm Fišerka a zříceninou Baba. Území s panoramatickým výhledem na Prahu bylo považováno za ideální pro zamýšlený projekt.
Přes počáteční byrokratické překážky dostala kolonie v roce 1928 oficiální název Osada Baba. Přestože se původní návrhy ze soutěže nikdy nedočkaly realizace, byly položeny základy jedinečného designerského jazyka kolonie.
Funkce se potkává s formou
V roce 1932 byla zahájena výstavba
V roce 1932 byla zahájena výstavba s jasným posláním – ztělesnit zásady "zdravého bydlení". Architekti, ačkoli se jejich přístupy lišily, se drželi určitých neoddiskutovatelných zásad. Budovy musely dodržovat stanovené výškové poměry a zajišťovat dostatek zeleně.
Na kolonii Baba je fascinující její přizpůsobení. Od minimalistických staveb určených pro bezdětné páry až po rozsáhlé budovy určené pro větší rodiny – každá jednotka odráží jedinečné potřeby svého majitele. Všechny však harmonicky splývají s funkcionalistickou filozofií.
Navíc vzhledem k tomu, že každý majitel domu nesl náklady na výstavbu, stala se kolonie živým tavicím kotlem uměleckého vyjádření. Významní členové z různých odvětví, ať už se jednalo o umění, akademickou sféru nebo architekturu, si z Baby udělali svůj domov, čímž se stala centrem pro národní smetánku.
Mistři stojící za projektem Baba
Vila Zaorálek
Kolonie se pyšní výtvory architektonických velikánů. Jména jako Pavel Janák, Josef Gočár nebo holandský architekt Mark Stam jsou jen některá z těch, která v této kolonii zanechala nesmazatelnou stopu. Jejich společný pohled dělá z kolonie Baba místo, které musí navštívit každý, kdo si cení funkcionalistické architektury počátku 20. století.
Závěrem lze říci, že zatímco Praha nabízí mnoho dobře zdokumentovaných turistických atrakcí, kolonie Baba je tichým svědectvím architektonické geniality, spolupráce a houževnatosti. Představuje nejen jedinečnou kapitolu v dějinách pražské architektury, ale je také majákem inspirace pro budoucí urbanisty a architekty.
Zdroje: kudyznudy.cz, region.rozhlas.cz, celyoturismu.cz
