Název “Kniha mrtvých” se začal používat od roku 1842 a zavedl jej německý egyptolog Lepsius. V dnešní podobě je kniha rozdělena do 190 kapitol. Většinou se nachází na papyrech, ale nalezneme ji i na dalších předmětech pohřební výbavy. Jejím hlavním obsahem je překonání nástrah podsvětní říše a vstup zemřelého mezi blažené. Některé exempláře byly dokonce i bohatě ilustrované. Ani nejdelší svitky však neobsahují všechny kapitoly. Býval to výběr těch kapitol, jež opisovač považoval za nejdůležitější.
Dva na sebe navazující úryvky od sebe dělí 11 tisíc kilometrů!
V dnešní moderní době, kdy všechno vítáme spíš v počítačové podobě než na papíře, se v muzeu Univerzity v Canterbury na Novém Zélandu rozhodli některé exponáty digitalizovat a zanést do katalogu dostupného on-line. Jedním z exponátů byl také dílek plátna o velikosti 5×48 centimetrů, jenž prastaří Egypťané okolo roku 300 před naším letopočtem věnovali mrtvému tělu velekněze boha Thovta, Petosirise z Hermapolisu.
Zapálení odborníci z Gettyho výzkumného institutu v téměř 11 tisíc kilometrů vzdáleném Los Angeles si ze zvědavosti zmíněný úryvek prohlédli a přišli na neuvěřitelnou věc! Tato část totiž téměř dokonale navazuje na tu, jež mají ve svých sbírkách oni sami! „Mezi úryvky je jen drobná mezera, vyobrazená scéna ale dává smysl, zaklínadlo také a navazující text je už jen třešnička na dortu,“ uvedla na zajímavou shodu náhod Allison Griffithová z novozélandské canterburské univerzity. „Je úžasné ty díly takhle na dálku moci spojit.“
Řezníci a uřezané končetiny hovězího dobytka
Tyto dva exponáty dohromady obsahují ilustrovaný úryvek knihy mrtvých napsaný takzvaným hieratickým písmem, což je zjednodušená podoba hieroglyfů zapisovaná v kurzívě a umožňující rychlejší zápis. Vyobrazuje například řezníky, jenž uřezávají hovězímu dobytku končetiny a používají je jako obětiny, lidi přinášející nábytek k užití v posmrtném životě, nebo pohřební plavidlo s bohyněmi Eset a Nebthet. Kellie Warrenová z amerického výzkumného centra v Egyptě potvrdila, že se v různých hrobkách našly různé obměny knih mrtvých. Ve většině případů se však shodovaly určité obrazy, například výjev bohů vážících srdce zemřelého muže na misce vah proti ptačímu pírku.
Části pohřebního plátna, jež bylo věnováno mumii velekněze boha Petosirise, jsou roztroušené ve sbírkách a muzeích po celém světě. „Pro Petrosirise by to byl nešťastný osud, na svém pohřbu nešetřil,“ vysvětlil Foy Scalf z univerzity v Chicagu. Kdy, jak a proč se rozdělily zrovna tyto dva úryvky Knihy mrtvých, se sice stále neví, vědcům se ale díky tomuto objevu podařilo už najít další část, která by k ní mohla patřit, a to ve sbírkách univerzity v australském Queenslandu! Odborníci doufají, že jim znovu spojené fragmenty pomohou s nalezením dalších, zatím neznámých informací o egyptských pohřebních praktikách.
Zdroje: www.starovekyegypt.net, zoommagazin.iprima.cz, crg.cz
