Klatovy protéká Drnový potok, který za městem ústí do řeky Úhlavy. Město bylo založeno Přemyslem Otakarem II. okolo roku 1260 a hrálo významnou roli jako obchodní uzlový bod mezi českými zeměmi a Bavorskem. Klatovy se mohou pochlubit nejen svou bohatou historií sahající až od husitských válek, ale také množstvím kulturních a historických památek.

Zdroj: Youtube

Poutě do minulosti

Pokud budete procházet historickými uličkami Klatov, které na každém kroku lemují kouzelné staré budovy, vaše kroky vás nevyhnutelně přivedou k impozantnímu baroknímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie. A právě kostel ukrývá jednu zajímavost. Kromě toho, že je nádherný sám o sobě, pod jeho podlahou se schovává něco, co přitahuje množství turistů z celého světa.

Mystérium klatovských katakomb

Mluvíme zde o klatovských katakombách – posledním místu odpočinku několika desítek mnichů a lidí mimo jezuitský řád. Zcela přirozeně mumifikované ostatky zde odpočívají někdy i přes 400 let, čímž tento podzemní labyrint přináší silný zážitek ze setkání s minulostí.

Přirozená mumifikace těl v Klatovech je výsledkem mnoha okolností. Těla byla pohřbívána v rakvích vystlaných chmelem, které nebyly plně uzavřeny. Tento způsob pohřbívání, spolu se systémem přirozených větracích šachet, umožnil vysušení těl a jejich přirozenou konzervaci.

Anonymita věčného odpočinku

Tisíce návštěvníků se každý rok potulují po prastarých katakombách a jsou fascinovány tajemstvím čtyř desítek skvěle zachovalých mumifikovaných těl. Ať už je do katakomb vede jejich zájem o historii, nebo jen hledání dobrodružství v hlubinách podzemí, každý se tu setká s tichými svědky minulosti.

Některá těla byla identifikována a příběhy jejich životů jsou nám tak známy. Ovšem většina z nich zůstává zahalena v anonymitě, jejich příběhy jsou pečlivě ukryty pod vrstvami historie a času. Tito lidé si s sebou do hrobu vzali svá tajemství, která leží uzavřená v tichých kamenných chodbách.

Forenzní věda vstupuje do hry

Nicméně, díky modernímu pokroku v oblasti forenzních věd jsme byli schopni oživit jednu z těchto zapomenutých postav. Byla to Anežka Kunhuta Příchovská, která zemřela v roce 1678. Přes úspěšnou rekonstrukci její tváře se nám otevřela cesta k hlubšímu pochopení jejího života a osudu. Díky tomu můžeme nahlédnout do minulosti a trochu lépe porozumět lidem, kteří zde našli místo pro svůj poslední odpočinek.

Každá návštěva těchto katakomb je tedy nejen cestou do minulosti, ale i výpravou do neznámých hlubin lidských osudů, které zde našly své tiché přístaviště.

Zdroje: vyslapy.cz, plzen.rozhlas.cz, aktualne.cz