Historický odkaz hřebčína Kladruby

Kladruby nad Labem se nacházejí kousek od Pardubic a mohou se pochlubit působivým dědictvím. Počátky hřebčína sahají až ke spojení s rodem Pernštejnů. Nebývalého věhlasu však statek dosáhl až za císaře Rudolfa II. v roce 1579. Byl povýšen na císařský dvorní hřebčín a stal se základním kamenem špičkového chovu koní. Díky strategickému spojení domácích klisen a zahraničních hřebců ze Španělska a Itálie vzniklo starokladrubské plemeno. Tito koně, speciálně vyšlechtění pro ceremoniály na královských dvorech, se stali chloubou Prahy i Vídně až do zániku rakousko-uherské monarchie.

Dvacáté století však pro plemeno znamenalo výzvu. Se vznikem Československa v roce 1918 se budoucnost starokladrubských koní zdála být chmurná. Naštěstí se za jejich věc postavily osobnosti jako prezident Masaryk. Jeho přízeň těmto koním, zejména při státních ceremoniích, podtrhla jejich národní význam. Navzdory všem předpokladům plemeno přežilo a představovalo zázrak Československa.

Čtěte také

Pražský hrad má svůj zápis v Guinnessově knize rekordů

Čtěte také

Památka, kterou nám všichni závidí: Pražský hrad je největším na světě

Kulturní krajina v okolí farmy

Hřebčín není jen o koních. Je ztělesněním ekosystému, který přetrvává již více než pět století. Nacházejí se zde louky, lužní lesy, pastviny a svérázná slepá ramena Labe. Tato krajina byla kolébkou tradice chovu koní, kterou se může pochlubit jen málo míst na Zemi.

Obnovení královských vazeb

#pinterest|AWbnC9ajIFRElv072Yvr00xeGpzcLe9QrBL6nL2cF_PQ47iQE_OrdKs#

Významným rokem v kronice Kladrub byl rok 1994, kdy byly obnoveny královské vazby, tentokrát s Dánským královstvím. Přestože Dánsko má svůj rodokmen koní, obdiv prince Henrika otevřel cestu k tomu, aby starokladrubští koně zdobili královské stáje v Kodani. Kladrubský bělouš se tak stal symbolem Christiansborgu, sídla parlamentu a někdejšího královského paláce.

Čeští kladrubáci je pojem

Přízvisko "čeští kladrubáci" rezonuje vznešeností, a to právem. Tito koně s charakteristickým tvarem hlavy zvaným "klabonos" si našli přízeň dánské královské rodiny. Stojí majestátně a díky svému klidnému chování jsou ideální pro královské ceremoniály. Ponořit se do luxusních dánských královských stájí je jako vstoupit do koňské svatyně. V zářivých mramorových podlahách, dokonale čistých, se odrážejí profily koní s hrdě namalovanými jmény.

Tito koně se aktivně účastní dánských národních ceremonií a dodávají vážnost příležitostem, jako je jmenování velvyslanců nebo významné okamžiky v monarchii. Navzdory svým královským povinnostem se koně těší přísnému tréninkovému režimu, který zajišťuje, že zůstávají ve špičkové kondici.

Čtěte také

Starý důl Landek, Ostrava.

Čtěte také

Jak vypadal život důlních koní: Mnohdy se k nim chovali lépe než k lidem

Příběh kladrubského bělouše je více než jen svědectvím o dokonalosti českého chovu. Je symbolem toho, jak tradice ze vzdálených zemí mohou najít odezvu na cizí půdě. Již více než třicet let přispívají starokladrubští koně k velkoleposti dánské monarchie a bezproblémově se začleňují do struktury národa, který si cení tradic a dědictví.

Zdroje: radiozurnal.rozhlas.cznhkladruby.czlideazeme.cz