Zatímco současná česká právní úprava se smrtí prezidenta doslovně nepočítá, jiné země, jako třeba Amerika, mají zástup prezidenta vyřešený celkem jasně. Ve zmiňovaných Spojených státech je tato nepříjemná situace pojištěna funkcí viceprezidenta, který je připraven se ihned chopit moci, bude-li to nutné. Upřesňuje to 25. dodatek Ústavy. A americké dějiny takové případy znají. V úřadu zemřel Frankln D. Roosevelt (1945), za nějž výkon funkce převzal Harry Truman, nebo John F. Kennedy (1963), prezidentem se následně stal Lyndon B. Johnson. V Česku ale nic takového nemáme a ústava řeší tento problém poněkud obtížněji.

Ačkoliv o náhlém skonu prezidenta není v ústavě ani zmínka, alespoň bere v potaz předčasné ukončení funkce. Konkrétněji to popisuje článek 66, který zní: "Uvolní-li se úřad prezidenta a nový ještě není zvolen či nesložil slib, či nemůže-li prezident ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí (...) předsedovi vlády."

Pravomoci po odchodu prezidenta by spadly do rukou Babiše, Vondráčka a Vystrčila

Než by byla funkce prezidenta novými volbami znovu obsazena, přešla by většina prezidentských pravomocí na předsedu vlády, tedy momentálně na Andreje Babiše (ANO), ale některé by získal také předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu Radek Vondráček (ANO) a předseda Senátu Miloše Vystrčil (ODS).

Předseda vlády vykonávající prezidentské pravomoci by například zastupoval stát navenek, byl by vrchním velitelem ozbrojených sil, ale mohl by i jmenovat soudce či vyhlašovat amnestie, nikoli však udělovat abolice, tedy zastavení trestního řízení.

Předseda sněmovny by za prezidenta vykonával pravomoci související s jmenováním premiéra a vlády, jmenováním soudců Ústavního soudu či členů bankovní rady ČNB, rozpouštěním sněmovny nebo vracením zákonů Poslanecké sněmovně.

Předseda Senátu by potom jako prezidentský „náhradník“ vyhlašoval sněmovní volby a vykonával všechny pravomoci přecházející na předsedu sněmovny, pokud by prezident odstoupil v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna.

Nové volby do 90 dnů, kampaň nekampaň

Následně je samozřejmě nutné vyhlásit nové prezidentské volby. Tuto pravomoc má podle Zákona o přímé volbě prezidenta předseda Senátu. V situaci, kdy by se funkce prezidenta uvolnila dříve než skončením funkčního období, musí být volby vyhlášeny velmi rychle, konkrétně nejpozději do 10 dnů. Konat by se musely nejpozději do dalších 80 dnů.

Nové prezidentské volby by tedy proběhly nejpozději 90 dnů od okamžiku skonu nebo rezignace Miloše Zemana, což by výrazně ovlivnilo průběh kampaně, která za normálních okolností trvá mnohem delší dobu a jednotliví kandidáti se představují i déle než rok před termínem voleb.

Navíc zákon o volbě prezidenta republiky stanoví, že kandidatury musí uchazeči o prezidentský úřad podat nejpozději 66 dnů před samotnou volbou. Což by v případě těchto výjimečných voleb znamenalo, že se kandidáti musí přihlásit během 14 dnů od okamžiku, kdy volby předseda Senátu vyhlásí.

Tato podmínka by velmi zvýhodnila kandidáty, které navrhne předepsaný počet zákonodárců, přesně tedy nejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů. Uchazeči, které svými podpisy navrhuje minimálně 50 tisíc voličů by téměř neměli šanci. Představte si to sami, posbírat 50 tisíc podpisů během 24 dnů od momentu ukončení funkce prezidenta, je snad nemožné…

ZDROJE:

https://www.reflex.cz/clanek/volby-prezidentske-volby

https://www.ctidoma.cz/politika/co-se-stalo-kdyby-zemrel-prezident

https://www.psp.cz/docs/laws/constitution