Základy položeny
Kapustin Jar leží v Astrachaňské oblasti asi 100 km východně od Volgogradu. Byl založen v květnu 1946 jako místo pro rozvoj kosmického programu Sovětského svazu. Zpočátku zde byly využívány ukořistěné německé technologie a materiál, například balistické rakety V2 (A4). Němečtí vývojáři a vědci měli za úkol pomoci Sovětům dostat se do vesmíru dřív než Američané, navrhovat a testovat rakety a nové zbraňové systémy. Aby oblast vypadala jako bohem zapomenutý kraj a Kapustin Jar zůstal utajen, bylo blízké okolí včetně města Žitkur srovnáno se zemí.
Z rozhodnutí Kremlu se stal Kapustin Jar v roce 1947 zkušebním raketovým polygonem, kam kromě ruských generálů dorazila z Německa i zvláštní brigáda zálohy hlavního velení generálmajora dělostřelectva A. F. Tvereckého a dva vlaky s vybavením pro výzkum. A začalo se nejen vyvíjet a zkoumat, ale také budovat. Startovací plochy, bunkry, budovy, silnice, železnice. O rok později pak obytné domy.
Na povrchu „známý“
Následujících deset let se v Kapustin Jaru testovaly balistické rakety. Dle zdrojů zde bylo provedeno nejméně jedenáct jaderných výbuchů. Bylo tu i Výcvikové středisko raketových pozemních vojsk. Od roku 1962 fungovalo „kájéčko“ jako kosmodrom. Odsud byla vypuštěna vůbec první družice a to Kosmos 1 (Sputnik). Rakety Kosmos pak vynesly na orbitu další výzkumné družice. V první polovině 90. letech se Kapustin Jar stal i střediskem vojsk protivzdušné obrany. Byly tu testovány rakety krátkého a středního doletu, řízených střel a střel protivzdušné obrany.
Existenci tajného objektu údajně „práskli“ západu němečtí vědci, kteří se vrátili domů. Kvůli ověření a získání informací pak byl v roce 1953 na území vyslán průzkumný letoun Canberra britského Královského letectva, který tajný areál vyfotil. Ale nikdo nevěděl, co se skrývá pod zemí. A nezjistily to později ani americké špionážní Lockheedy U-2…
Do vesmíru…
Americká „jůtučka“ zachytila odpalovací rampy, vzletové a přistávací dráhy, rozvinuté sledovací radary – a hlavně neidentifikovatelné plochy zvláštních geometrických obrazů. A ty, jak se mnozí badatelé UFO domnívají, měly sloužit mimozemšťanům. Protože právě v Kapustin Jaru začal pro Sověty vítězný závod dobývání kosmu. Po první družici další Sputnik vynesl na oběžnou dráhu prvního živého tvora – fenečku Lajku (1957), aby vyšlapala cestičku pro J. Gagarina, který jako první obletěl naši modrou planetu (1961), následován o dva roky později V. Těreškovovou.
„Jednapadesátka“ a Roswell
Spekulace, že Sověti využívají mimozemské technologie podnítily i zprávy, že do Kapustin Jaru byly ke zkoumání převezeny trosky UFO, které mělo v roce 1908 havarovat v tunguské oblasti na Sibiři. Jen pro připomenutí, tunguská katastrofa či záhada je událost, kdy nad sibiřskou tajgou vybuchlo velké kosmické těleso. Silný výbuch zničil život na rozloze přes 2 000 km².
Tomu, že katastrofa může souviset s tajnou zbraní mimozemšťanů věřil Stalin. Na místo vyslal samotného konstruktéra kosmických lodí a raketového inženýra S. Koroljova s týmem. A ti ze zničené oblasti přivezli ke zkoumání radioaktivní kovové úlomky. Takže zprávy, které měly americké zpravodajské služby nebyly daleko od pravdy.
Další trosky UFO se údajně dostaly do Žitkuru, jak bylo tajné podzemí nazýváno, rok po roswellském incidentu (1947), jak se říká události, při které v Novém Mexiku ztroskotal neidentifikovaný létají objekt. Sovětský pilot MiGu poblíž základny spatřil stříbřitý objekt doutníkového tvaru, který ho oslňoval paprsky. Na příkaz zničit ho stíhačka raketami údajně narušila antigravitační pole vesmírného plavidla a sestřelila ho. Létající objekt proti stíhačce použil neznámou zbraň a také ji sundal z oblohy. Další dvě mimozemská plavidla se měla zřítit u Kapustin Jaru v červnu 1960. Jedno jako odvetu na sestřelení předchozího UFOa zničilo tři rakety na odpalovacích rampách, druhé sklad paliva. Obě skončila v tajných útrobách Žitkuru…
V podzemí
Přísně tajné záběry jejich havárie získali po roce 1990 tvůrci pořadu Akta UFO. Je na nich vidět obrovský požár a utíkající postavy, ze kterých se kouří. Co skutečně skrývá tajný Žitkur zůstává tajemstvím, ale popis jeho části poskytnul ruský ufolog A. Anfalov. Žitkur leží zhruba 400 metrů pod zemí. Jsou zde temné chodby a tunely, v komorách pak různé typy již rozebraných nebo rozebíraných mimozemských plavidel.
Že to je nesmysl? Možná. Jisté však je, že Sověti vesmír nedobyli díky neznámého antigravitačnímu pohonu, který získali od „ufounů“, jak se domnívali jejich američtí rivalové. Do kosmu je dostaly stejné technologie jako Američany.
Zdroje: www.hlavnydennik.sk, en.wikipedia.org, www.rolfwaeber.com
