Předně je jistě zajímavá informace, že jízda králů v minulosti nebyla jen vlčnovskou záležitostí. Dokonce i nyní ji pořádají také v jiných obcích, jako jsou třeba Hluk, Kyjov nebo Kunovice, ale svoji tradici má i ve Skoronicích nebo v Troubsku. Vlčnovští si ale v pořádání této akce vysloužili první místo mezi všemi a tak je také Jízda králů vnímána hlavně jako tamní záležitost a tradice. Vždyť se zde její tradice táhne už více než dvě stovky let.

Čest pro krále i jeho rodinu

Kdo by se chtěl této světově známé slavnosti zúčastnit, měl by si udělat čas poslední květnovou neděli a vyrazit do Vlčnova již brzy ráno, aby si užil atmosféru ještě před oficiálním zahájením jízdy. Celá akce začíná u domu krále, kterého místní pro tento rok vybrali. Je jím malý chlapec, jehož pro tento jeden den převléknou do dívčího kroje, do úst mu vloží bílou růži a posadí jej na vyzdobeného koně, kterého po celou dobu průvodu obcí vede jeho otec. Doprovázen je tak zvanými legrúty, mladými muži, kteří mají za úkol svého krále bránit.

Vtipné poznámky na místní i hosty

Po cestě touto přibližně tří tisícovou obcí královi průvodci vyvolávají vtipné poznámky k okolostojícím divákům. Pro místní mívají připravené osobní poselství, které dotyčný mnohdy nerad slyší. Ani návštěvníci z jiných míst ale často nepřijdou zkrátka a členové královy družiny mohou komentovat třeba jejich vzhled nebo chování. Po celou dobu je možné přispívat na chod královského dvora vložením peněz do jejich bot nebo kasiček na nich připevněných.

Tradice je dobře dodržovat

Krále vybírají místní lidé každoročně nového a pro rodinu chlapce, kterému se dostane té cti, jde o významnou událost. Stává se centrem pozornosti a na matku pak připadá povinnost ozdobit svému „královskému synovi“ jeho koně. Bylo to tak v minulosti a je tomu tak dodnes.

Zdroj: Youtube

Původ tradice má několik vysvětlení

Proč a jak vlastně Jízda králů vznikla? Etnologové hovoří o náboženském křesťanského kontextu celé akce, jež navazoval na bývalé pohanské rituály. Je tady ale i další, místními i návštěvníky obecně přijímané vysvětlení. Tím je připomínka okamžiků, kdy se uherský král Matyáš Korvín snažil uniknout stíhání vojskem Jiřího z Poděbrad. Převlek do ženských šatů mu v tu chvíli přišel jako ten nejlepší nápad a růži si měl vložit do pusy proto, aby náhodou nepromluvil a neprozradil jej tak jeho mužský hlas. Možná to ale mohl původně být i malý král Václav při svém útěku z vězení, kam jej uvrhl Ota Braniborský, případně Svatopluk II. po prohrané bitvě u Bratislavy, odkud se vytratit beze stopy. Ať už za dnešní tradicí stojí jakákoliv událost nebo dávný rituál, do dnešních dob se nám dochovala nádherná lidová akce, spojená s mnohými připomínkami bohaté historie českého národa, jejíž význam ocenilo dokonce i UNESCO.

Zdroje: wikipedie, kudyznudy, jizdakralu