Výsledek se samozřejmě odvíjí od toho, jakými partiemi Sluneční soustavy by taková hvězda proletěla. Dalším podstatným faktorem by byla hmotnost dané hvězdy, těžší stálice by měla přirozeně na svědomí větší efekt. Pokud by hvězda putovala jen okrajovými částmi, například Oortovým oblakem, pravděpodobně by vrhla spršku ledových těles na dráhy do nitra soustavy, což by vypadalo jako takové bombardování kosmickými objekty.

Červený trpaslík proletěl naší soustavou poměrně nedávno

Může to znít jako velká událost, jenže minulost sluneční soustavy ilustruje, že podobné jevy se v blízkosti Země staly už několikrát. Nedávná studie Erica Mamajeka z University of Rochester, publikovaná v únoru 2015, dokonce ukazuje, že k něčemu podobnému nejspíš došlo před 70 tisíci lety, kdy okrajem Oortova oblaku proletěl červený trpaslík označovaný jako Scholzova hvězda. Ta prolétla kolem naší periferie ve vzdálenosti jen 0,8 světelného roku od Slunce. Na vyvíjející se život to zjevně nemělo podstatný vliv. Kdyby se však dostalo hlouběji, doslova mezi planety, rozvrátilo by stabilitu systému, a to už by nějakou tu paseku nadělat mohlo. Jen malé výchylky by totiž stačily k přechodu planet na eliptické dráhy a k vyvolání chaosu. Nedá se ani vyloučit vyvržení některých planet mimo soustavu a přímé srážky těles.

Výzkum zjistil, že hvězdný prosto je větší, než se původně myslelo

Na prozkoumávání sluneční soustavy se stále pracuje. Na konci roku 2013 vypustila Evropská kosmická agentura družici Gaia, která má přesně změřit pozic asi miliardy hvězd v naší Galaxii, jejich vzdálenosti a další parametry. Odborníci vzali data z této družice a také z jejího předchůdce, družice Hipparcos, a podívali se na dráhy asi 300 tisíc hvězd, a to ve dvou scénářích - 5 milionů let do budoucna a 5 milionů let do minulosti. Zjistili, že hvězdný provoz v našem okolí je až dvakrát větší, než se domnívali. Podle výsledků by mělo v průběhu jednoho milionu let okolo nás projít do vzdálenosti 6,5 světelných let asi 87 hvězd.

Další nebeské setkání pocítíme až za miliony let

Už teď se ví, že kolem naší sluneční soustavy proletí další cizí hvězda o poloviční velikosti Slunce. Jmenuje Gliese 710 a jednou nám bude blíže, než je možná zdrávo. Podle odhadů ESA, respektive autorů studie Filipa Berskiho a Piotra Dybczńskiho, by totiž Gliese 710 měla při maximálním přiblížení za zhruba milion a čtvrt let, tedy kosmicky velmi blízkou budoucnost, dosáhnout vzdálenosti necelého 1,6 světelného roku od Slunce. Dost možná tím zatopí budoucím obyvatelům naším planety. Gliese 710 mohou dnešní astronomové pozorovat přibližně v souhvězdí Hada ve vzdálenosti 64 světelných let.

Blízká setkání mohou přinést zkázu

Možnost, že by se cizí hvězda srazila s nějakými vnitřními částmi naší sluneční soustavy nebo se Sluncem, je opravdu velmi nepravděpodobná. Přesto by se měli mít astronomové na pozoru, neboť blízké setkání s prolétající hvězdou může mít až fatální důsledky.

ZDROJE:

https://zoommagazin.iprima.cz/vesmir/kolem-slunecni-soustavy-proleti-cizi-hvezda

https://vtm.zive.cz/clanky/okolo-slunecni-soustavy-v-budoucnu-proleti-hvezda

https://www.stoplusjednicka.cz/co-se-stalo-kdyby-slunecni-soustavou-proletela-hvezda