Slanější než mořská voda

Solanky jsou prohlubně na mořském dně. Během posledních třiceti let jich v Rudém moři, Středozemním moři a Mexickém zálivu objevili podmořští badatelé několik desítek. Některé jsou jen jako kaluž v průměru do jednoho metru, největší je dlouhá dvacet kilometrů. Jejich vznik má kořeny v hluboké minulosti planety. Před 150-200 miliony lety byly vody v těchto oblastech mělké. S vypařováním se na dně vytvořila obrovská až několikakilometrová vrstva soli. Tu časem pokryl sediment. Když dno opět zaplavil oceán, sůl zůstala pohřbena. Vrstvily se na ní další usazeniny, až byly tak těžké, že vrstvu soli začaly drtit. Došlo k posunům, zvaným solná tektonika. Tou vznikají solné kopule, z nichž pramínky solí pronikají na mořské dno, kde se rozpouští. V místě vzniká jezírko, solanka, kde je voda mnohonásobně slanější, hustší a těžší než okolní mořská voda.

Krása a smrt

Probubláváním solí z kopulí se tvoří metan. Některá jezírka obsahují i další toxické látky, například sirovodík. Není v nich téměř žádný kyslík. Mořští živočichové, kteří do solanky zbloudí, utrpí toxický šok, jsou omráčeni či okamžitě hynou. Někteří jsou dokonce díky slanosti „naloženi“ zaživa jako zelenina. To je i případ kraba z videa, který je dle odhadů už osm let mrtvý, ale jeho tkáň stále nepodléhá rozkladu. Vedoucí výzkumník expedice S. Purkis, profesor a vedoucí katedry mořských geověd z University of Miami, pro LiveScience uvedl, že „… jsou ale solanky domovem velkého a rozmanitého množství mikrobů.“ Díky vysrážení minerálů se vytvářejí kolem jezírek krystalické břehy. Na nich žijí archea, organismy, které milují nadměrně slanou vodu, a bakterie, kterým uvolňování metanu poskytuje potravu. Mění ho na uhlíkatý cukr. To je zase živnou půdou pro mlže, kteří se na březích vyskytují v hojné míře. Symbióza živočichů, kteří v těchto extrémních podmínkách žijí, dává vznik neuvěřitelně nádherným a jedinečným přírodním úkazům.

Zdroj: Youtube

Solanky pro vědce

Pro vědce má výzkum podmořských jezírek velký význam. Podle S. Purkise může napovědět, jak na planetě vznikly první oceány. A jako „jedno z nejextrémnějších prostředí na Zemi“, jak solánky označil, také napomoci pochopení, zda je na planetách s nehostinnými podmínkami možný život. „Dokud nepochopíme hranice života na Zemi, bude obtížné určit, zda cizí planety mohou hostit nějaké živé bytosti," řekl ještě profesor Purkis.

A pokud jde o hustotu vody v solance, podmořský objevovatel, kterého vědci na průzkum vyslali, na hladině „přistál“. Pod vodu se musel dostat až pomocí trysek.

Zdroje: www.amusingplanet.com, www.livescience.com, www.ndtv.com, www.livemint.com