„Mitnacht Schreknis Heel“
Na konci prosince zaslechl farmář z uzavřené komunity Mennonitů při své práci volání. Ozývalo se z jeskyně. Farmář přivolal pomoc a na dně černé díry pak nalezl zoufalého lupiče obklopeného kostmi a zuby. Mennonitského farmáře to tak vyděsilo, že jeskyni nazval v jazyce své komunity Mitnacht Schreknis Heel. Do angličtiny to bylo přeložena jako Midnight Terror Cave, tedy Jeskyně půlnočního zděšení (hrůzy či děsu). Vyděšený farmář poslal lupiče do nemocnice a nález oznámil. Tato jeskyně leží poblíž Belmopan, hlavního města středoamerického státu Belize a stala se významným archeologickým nalezištěm.
Děsivý nález
Archeologové v jeskyni našli tisíce lidských kostí a zubů. Antropolog J. Brady, člen výzkumného týmu pro časopis Collectors Weekly uvedl: „Netušil jsem, že narazíme na tak obrovské množství lidských kostí." Následovaly analýzy a zkoumání. Kosti byly většinou roztříštěné, ale jak kostí tak úlomků bylo celkem 10 000, sto z nich byly zuby. Pro badatele bylo velmi obtížné dát ostatky dohromady, ale nakonec se jim podařilo sestavit 118 dětských kostřiček. Většina dětí zemřela ve věku od čtyř do deseti let, nejstarším bylo čtrnáct. Radiokarbonovým datováním kostí se zjistilo, že těla byla naházena do jeskyně v průběhu v 1 500 let! Nejstarší pocházela z raného období mayské civilizace, tedy přibližně z doby před 3 000 lety. Nalezeny byly i tisíce střípků keramiky. Nález má pro vědce nesmírnou cenu pro poznávání mayské kultury.
Proč život dětí uhasnul v jeskyni?
Vědci uvedli, že žádné z dětí nezemřelo přirozenou smrtí. Nebyly pohřbeny, na kostech se nalezly stopy posmrtných zranění způsobených tupým předmětem. Ze studií o životě Mayů se ví, že se potýkali s osmi obdobími velkého sucha, některá trvala až dvě desítky let. Jeskyně půlnočního zděšení leží u podzemního vodního pramene, bylo to tedy posvátné místo. Dle odborníků byla jeskyně proto místem obětování mayskému bohu deště Chaakovi. „… Mayové chodili do jeskyně nabídnout svému bohu jídlo, dary, jako třeba keramiku a lidskou krev, aby si ho usmířili,“ řekl další člen týmu Marks.
Hrozivá zjištění
Podobný rituál objevili archeologové v mexické podzemní jeskyni Chichén Itzá, i tam byly nalezeny ostatky dětí, ale také dospělých. Starověcí Mayové obětovali bohům spíše dospělé lidi. Objev tak velkého množství dětských obětí není obvyklý a vyvolal řadu otázek. Marks uvedl, že „… celá ta věc s dětskými oběťmi je ještě hrozivější, než se zdá.“ Analýzou zubní skloviny se zjistilo, že mnohé z obětí byly z oblasti vzdálené přes tři sta kilometrů za hranicemi dnešního státu Belize. Z dnešního pohledu vzdálenost coby kamenem dohodil, ale v té době dálava. Byly sem děti zavlečeny jen, aby byly obětovány, protože Mayové nechtěli obětovat své děti? A proč z této oblasti? Byly děti uneseny nebo koupeny? Vzdali se jich rodiče nebo to byly děti sirotci? Jak řekl Marks, před vědci stojí ještě mnoho dalších otázek. Velkou pozornost soustředí i na domněnku, že v té době existoval obchod s lidmi nebo s dětmi. Děti z Jeskyně půlnočního zděšení se tak nejspíš staly nejen oběťmi bohu, ale i obchodu s lidským masem. Doufejme, že až vědci ve svých bádáních pokročí, podělí se o své poznatky s veřejností.
Jen pro zajímavost, archeologové našli i zuby lupiče, které si vyrazil při pádu do jeskyně. Ty však nejsou vedeny jako archeologický nález.