Náhlé změny teplot

Je příšerné horko, snažíme se ochladit. Pijeme osvěžující nápoje s ledem, ponoříme se do vody. Mrzne, až praští, vracíme se „zdravě“ prokřehlí do příjemně vytopené místnosti a pomalu zahříváme zmrzlé ruce a prohříváme tělo mokem, ze kterého se kouří. Ano, náš organismus potřebuje svůj čas, aby se změnám teplot přizpůsobil, v pořádku. Ale když se třeba náhle změní počasí, pak najednou začneme „jen“ kýchat, potřebujeme kapesník. Nebo, venku je přes třicet, klimatizace uvnitř chladí prostředí na příjemnou teplotu a vyjdeme zase do třicítky. Potom nás můžou pálit oči, bolet v krku, kůže je vysušená, zdá se, že máme (nebo skutečně máme) chřipku, kašleme. Náhlý pokles nebo zvýšení teploty může vyvolat i astmatické záchvaty, alergie, bolesti svalů, záněty a dokonce poškodit cévy, srdce nebo ohrozit imunitu, ovlivnit naše reakce i vést k závažným onemocněním. Prostě změny teplot nám škodí. (pozn. nejde o trénovaný organismus, otužilci, sauna apod.)

Extrémní teplo

Tropické teploty, což je nad 30 °C v našich podmínkách, všeobecně představují zdravotní rizika, zejména pak pro osoby s chronickým onemocněním. Zvyšují činnost srdce i dýchacího ústrojí, ve vzácných případech způsobují poškození mozku, ledvin i jater. Úpal, tedy celkové přehřátí organismu, nejčastěji důsledkem pobytu v prostorách s vysokými teplotami, často spojeným s nedostatečným pitným režimem, byl kdysi smrtelný. Dnes na jeho následky lidé díky lékařské péči neumírají. Hraniční hodnotou je tělesná teplota 40 °C. Vyšší teplota je odborně nazývána vyčerpání z horka, lidé omdlévají, zvrací, nastávají závratě, zmatenost, blouznění. Ve výjimečných případech může dojít k úmrtí. Pokud tělesná teplota i z jiných příčin dosáhne 42 °C, pak už může být člověk v křečích a otupělý. Smrt nastává až u padesáti procent postižených. Téměř jistá smrt je při dosažení 43 °C. Dochází k poškození mozku, křečím, šoku, oběhový systém selže. V roce 1980 měl padesátník z Atlanty W. Jones úpal. Přestože mu lékaři naměřili teplotu 46,1 °C, po téměř měsíčním pobytu v nemocnici se uzdravil a dnes je držitelem čestného uznání Guinnessovy knihy rekordů za „nejvyšší zaznamenanou tělesnou teplotu“.

Extrémní zima

Pokud jde o teploty, noviny informují o selhání organismu především v souvislosti s vysokými teplotami, a tak se má za to, že je to právě vedro, které nejvíc škodí. Nicméně, novodobé výzkumy potvrdily, že jsou úmrtí následkem chladného počasí až dvacetkrát častější. V chladném prostředí tělo rychle ztrácí teplotu následkem zúžení tepen a jiným změnám. Podchlazení, tedy když teplota těla klesne pod 35 °C, nehrozí jen při teplotách pod bodem mrazu. Stačí několik hodin tvrdého spánku v chladu, nebo když zpocené tělo náhle ochladí déšť anebo se rozpálení ponoříte do chladné vody. Klesne-li teplota těla pod 28 °C, člověk ztrácí vědomí. Mezi dvaceti čtyřmi až dvaceti šesti stupni dochází k nepravidelnému srdečnímu rytmu a zástavám dechu. Při tělesné teplotě 21 °C nastává smrt. Avšak je zaznamenán více než dvacet let starý případ A. Bågenholmové, která byla nalezena v zamrzlém potoce, kam spadla při lyžování. Teplota jejího těla byla 13, 7 °C! Nejnižší zaznamenaná tělesná teplota, kterou kdy člověk přežil. Co říci? Udržte hlavu chladnou a nohy v teple a přivedete na mizinu i toho nejlepšího doktora. Německé přísloví, úplně to k článku nesedí, ale je to o teplotě.

Zdroje: timesofindia.indiatimes.com, www.grunge.com, www.euronews.com