Datum 28. září představuje významnou, ale zároveň záhadnou kapitolu českých dějin – smrt knížete Václava. Den, který si každoročně připomínáme, je také počátkem jeho cesty jako patrona. Osudné ráno se kníže ve Staré Boleslavi hodlal zúčastnit bohoslužby, na kterou ale nikdy nedorazil. Svatý Václav byl při cestě na mši zavražděn u bran kostela. Okolnosti jeho vraždy však zůstávají hádankou, kterou je třeba ještě vyřešit.
Záhada kolem data
Rok Václavovy smrti je jednou z mnoha záhad. Zhruba do 60. let 20. století se jeho smrt datovala do roku 929. Ale jedna zmínka v kronikách někdy přepíše dějiny. Jedné takové kronice, kterou napsal benediktinský mnich Widukind z kláštera Corvey, dnes vděčíme za to, že zabití svatého Václava datujeme do doby o šest let později, a to do roku 935. Existuje ovšem ještě několik dalších roků údajné Václavovy smrti, takže s jistotou nelze rok úmrtí určit.
Příběh o zradě a ambicích
Zatímco náboženská verze vraždy svatého Václava je dobře známá, jiné motivy jsou méně prozkoumané. V jedné z verzí příběhu se předpokládá, že Václavův bratr Boleslav ho přelstil, protože oba měli ambiciózní cíle ohledně vlády v zemi. Boleslav usiloval o osvobození českých zemí od saské nadvlády, což se neshodovalo s Václavovými plány. Boleslav proto vymyslel mazaný plán, jak Václava odstranit.
Podle vyprávění si byl Václav vědom možného nebezpečí, ale přesto se rozhodl navštívit Starou Boleslav. Původní plán Boleslava zneškodnit bratrův doprovod selhal, což vedlo k rozhodnutí zaútočit na něj během jeho účasti na ranní mši.
Aby toho dosáhli, byl kněz pověřen, aby nechal zavřené dveře kostela. Když Václav mířil do kostela, jeho bratr mu zatarasil cestu a pokusil se ho zasáhnout mečem. Útok však nevyšel podle plánu a Václavovi se podařilo bratra odzbrojit, přičemž se sám zranil. Místo aby Václav použil meč na svou obranu, hodil jej Boleslavovi k nohám a uchýlil se do kostela. Bohužel dveře kostela byly zamčené, což vedlo k tragickému konci.
Nezodpovězené otázky
Lebka svatého Václava
Mnoho aspektů Václavovy smrti zůstává záhadou. Jeho nedostatečná ochrana, přestože věděl o zradě, a jeho rozhodnutí odzbrojit bratra a poté se nebránit, vyvolávají mnoho otázek. Šlo o promyšlenou vraždu, spontánní násilný čin, nebo tragické vyústění rodinného sporu?
Podle jedné z verzí došlo během fyzické potyčky mezi bratry k tomu, že Boleslav začal křičet a v nastalém chaosu byl Václav smrtelně napaden Boleslavovými přívrženci. S další teorií přišel historik Dušan Třeštík, který se domnívá, že události byly výsledkem prudké hádky, která se zvrtla, což je teorie, jež se shoduje se zdánlivě iracionálním chováním obou bratrů.
Bratrovražda, nebo provinilý bratr?
Křesťanská církev označila Boleslava I. za bratrovraha, ale jeho pozdější činy, jako například přenesení Václavových ostatků na Pražský hrad s plnými poctami, naznačují složitější vztah. Tento čin mohl naznačovat vinu, úctu nebo snad snahu napravit tragické nedorozumění.
Přes záhady kolem smrti knížete zůstává svatý Václav významnou postavou českých dějin, uctívanou jako patron národa. Jeho odkaz přetrvává, což svědčí o významu osobnosti v srdcích českého lidu. Ať už byla jeho smrt důsledkem rodinných sporů, politického manévru nebo prostého nedorozumění, příběh svatého Václava nepřestává uchvacovat
Zdroje: nasregion.cz, zoom.iprima.cz, abicko.cz
