Největší na světě
Přes tři tisíce jednotlivých útesů, které se táhnou v délce 2 300 kilometrů podél severovýchodního australského pobřeží Queenslandu, to je Velký bariérový útes, největší na světě. Je domovem tří set šedesáti druhů tvrdých korálů, pěti set druhů mořských řas, půl druhého tisíce mořských hub a dále mořských savců, želv, ústřic. Od roku 1981 je pod ochranou UNESCO. Stejně jako mnoho živočichů a rostlin, je i tento křehký ekosystém v ohrožení. Korály požírá přemnožená hvězdice trnitá a ničí je klimatické změny, především stoupající teplota moří.
Blednutí korálů
Koráli žijí v symbióze s mikroskopickými řasami – zooxantelami. Ty žijí v tkáních korálů a jsou pro ně hlavním zdrojem potravy. Pokud se korál dostane do stresu, řasa ho opustí. Korál ztrácí barvu a bledne až zbělá a je pak velmi zranitelný a náchylný k nemocem. Trpí a bojuje o přežití. Do stresu se korál dostává znečištěním moří, následkem nadměrného slunečního záření na mělčinách, během extrémních přílivů a odlivů, kdy se ocitne „na vzduchu“ a hlavně při zvyšování teploty vody. Blednutí a úhyn může způsobit také chladnutí vody.
Blednutí korálů postihlo bezmála celý Velký bariérový útes v roce 1998, masové případy následkem vln veder byly zaznamenány v letech 2016, 2017 a 2020.
„Korálci“ ze školky
V roce 2017 dostala Nadace pro obnovu útesů (Reef Restoration Foundation) od Správy mořského parku Velkého bariérového útesu povolení k výzkumnému projektu „podmořská korálová školka“ na obnovu zničeného korálového útesu v zátoce u ostrova Fitzroy. Mořští biologové ze zdravých korálů odebrali řízky. Upevnili je na rámy a zavěsili pod vodu. Řízky ve školce rostly daleko rychleji a přibližně po šesti měsících „… jsme korálové řízky vysadili na degradovanou část útesu. Tyto pionýrské druhy vyrostly do průměru asi jeden metr, což pomohlo vytvořit zdravé prostředí pro různé korály a mořské živočichy,“ vysvětlil jeden z mořských biologů nadace A. Saparwan.
Po čtyřech letech se koráli z fitzroyské korálové školky začali poprvé rozmnožovat. Během jejich tření, což bývá obvykle v říjnu a listopadu po úplňku, dochází k uvolňování tisíců vajíček a spermií a pod hladinou nastává neobvyklý jev. „Viděli jsme, jak se z našich výpěstků uvolňují malé růžové svazky vajíček a spermií a oceán vypadal jako podmořská sněhová bouře. Bylo to nádherné,“ řekla další z mořských biologů nadace H. Kishová. „Sledovat, jak se naše korálové děti poprvé rozmnožují a vytvářejí další generaci korálů byl krásný a pokorný zážitek. Tření bylo ukázkou toho, jak Velký bariérový útes v rámci svého regeneračního procesu každoročně vytváří nové korálové přírůstky.“ A. Saparwan už jen dodal, že tím, že se koráli začali rozmnožovat je jisté, že korálový útes bude žít.
Zdroje: www.wionews.com, oceanservice.noaa.gov, oceanservice.noaa.gov
