Pozorování a studie bioelektrické aktivity mozku odhalily některé zajímavá fakta o tom, jak delfíni spí. Pokud jezdíte někdy na dovolené do Egypta a účastníte se šnorchlování s delfíny, pak byste měli být s některými skutečnostmi obeznámeni. Tamější organizace HEPCA totiž vydává jasná pravidla, jak se v místech výskytu a spánku delfínů chovat, abyste je nevyrušili. Fakt, že spí jen „napůl“ je totiž pravda.
Většina z nás ví, že delfíni jsou savci, kteří potřebují dýchat, to znamená, že musí v pravidelných intervalech vyplouvat na hladinu, aby se nadechli. Frekvence dýchání závisí na jejich aktivitě, například pokud rychle plavou, musí se nadechovat častěji.
Delfíni žijí v hejnech (stádech) a vzájemně si pomáhají, jsou schopni komunikovat a vydávají asi deset variant různých zvuků.
Pravá a levá půlka mozku
Nejde ale o to, že by měli jedno oko otevřené, a druhé zavřené. Aby se však delfíni nestali během spánku obětí útoku dravce, mají spánek rozdělený napůl. Zatímco jedna hemisféra mozku zvířete tvrdě spí a odpočívá, druhá zůstává vzhůru a monitoruje, co se děje kolem a je také zodpovědná za funkci dýchání.
To je důvod, proč delfíni spí skutečně s jedním otevřeným okem, záleží na tom, která hemisféra právě odpočívá. Delfíní spánek trvá asi šest nebo sedm hodin denně. A až když se delfín zcela probudí, obě hemisféry začnou fungovat stejně.
Fáze spánku
Na první pohled neobvyklý rys delfíního spánku nezabraňuje zvířeti procházet všemi fázemi spánku tak, jak je tomu u lidí. Delfíní spánek je rovněž různě hluboký a poskytuje mu ten správný odpočinek a regeneraci.
Vědci pozorně sledovali, jak delfíni spí a identifikovali pak jisté společné rysy. Delfíni například vždy spí v mělké vodě, tedy blízko hladiny. Vzhledem k vysokému obsahu tukové tkáně v těle se delfíni velmi pomalu vynořují, takže když ve snu narazí ocasem na vodní hladinu, vynořují se, aby se nadechli. A pak zase pomalu s výdechem sestupují do hloubky.
Stejně jako člověk, i delfín ve snu dýchá.
Delfín ve snu dýchá
Stejně jako člověk, i delfín ve snu dýchá. Když se pomalu vynořuje k hladině, otevře se mu „nosní dírka“, v jejich případě dýchací otvor umístěný na hlavě. Dýchá přitom velmi rychle a vzhledem k povaze dýchacích cest je schopen současně vdechnout a vydechnout. Nad vodou jsou tedy jeho „nosní dírky“ otevřené, zatímco pod vodou jsou těsně uzavřeny. Tak byl vyvrácen mýtus o tom, že delfín nikdy nespí.
Vědci z Kalifornské univerzity v Los Angeles ale později zjistili, že novorození delfíni a velryby během prvního měsíce života skutečně vůbec nespí! A spolu s nimi zůstávají aktivní a bdělé i jejich matky.
Mláďata jsou totiž neustále v pohybu, a na hladinu se pro vzduch vynořují každé tři až třicet vteřin. Už o měsíc později se ale v jejich každodenní rutině začínají objevovat krátká období spánku, jež se postupně přibližují rychlosti charakteristické pro dospělé zvíře.
Z vody na zem a zpět
Z důvodu bezpečnosti se také delfíni při spánku drží pohromadě. Spí ve stádu, které plave ve velkých kruzích. Delfíni tak při spánku odpočívají, zpomalí se jim i srdeční tep. A stádo má i tak zvané strážce, tedy hlídkující delfíny, kteří mají „službu“ a nespí. I odtud se možná vzal onen mýtus, že delfín nikdy nespí.
Každých 5 nebo 10 minut se tedy musí některý z delfínů dostat na hladinu, aby doplnil své zásobování kyslíkem, což znamená soudržnost svalů a mozku. Delfíni patří do skupiny druhotných vodních savců, což znamená, že jejich předkové původně existovali ve vodním elementu, ale časem se dostali na zemi a byli schopni dýchat s pomocí plic. Důvody, proč právě delfíni byli znovu do vody „vráceni“, jsou vědcům dosud neznámé.
Delfíni patří mezi nejpozoruhodnější zvířata naší planety.
Pozoruhodný závěr
Sovětští vědci A. Y. Supin a L. M. Mukhametov z IEMAE (Ústav pro evoluční morfologii a ekologii zvířat) zorganizovali pozorování delfínů a přišli s překvapivými závěry. Pozorovali delfíny v uzavřených i otevřených vodách.
Ukázalo se, že delfíni nejsou nikdy úplně ponořeni do spánku, ale jejich mozek zůstává nepřetržitě aktivní. Každý delfín tedy spí oněch cca 6 hodin denně, a v tuto dobu mezi oběma hemisférami přepíná. Během spánku se ale delfín může chovat, jako by se nic nestalo – plavat, lovit apod., takže nestranný pozorovatel není schopen zjistit, zda zvíře spí či nikoli.
Zajímavá fakta
Delfíni tedy jako teplokrevní savci z řádu kytovců získali oprávněně přízvisko jedněch z nejzáhadnějších tvorů na zemi. Vysloužili si dokonce přezdívku "lidé moře", jež zdůrazňuje skutečnost, že jejich intelektuální potenciál je tak velký, že jsou považováni za jedny z nejchytřejších zvířat planety.
Delfíni žijí v hejnech (stádech) a vzájemně si pomáhají, jsou schopni komunikovat, vydávají asi deset variant různých zvuků jak na normální, tak na ultrazvukové frekvenci. Navíc mají jedinečné ucho, které funguje na principu sonaru a umožňuje určit nejen vzdálenost k objektu nebo objektu, ale i jeho velikost a tvar. Jsou také považováni za jedna z nejrychlejších mořských zvířat – ve vodě je delfín schopen dosáhnout rychlosti až čtyřicet kilometrů za hodinu! Jsou dravci, živí se hlavně rybami a dožívají se asi třiceti let.
Zdroje: www.abicko.cz, cs.zoo-club.org
