Jak se šíří smrt?
Britští biologové sledovali, jak vypadá umírání, a zjistili, jakou má smrt barvu. „Identifikovali jsme cesty, jimiž se šíří smrt. Jde o způsob, jak se buňky navzájem informují o tom, že tělo už není naživu. Je to jako modrý Smrťák: modré záření jde ve stopách smrti, dokud z těla nezmizí veškeré stopy života," vysvětlil dramaticky profesor David Gems z University College v Londýně ve své studii zveřejněné v odborném časopise PLOS Biology.
Co může za to, že má smrt modrou barvu?
K výzkumu došlo na škrkavkách, což jsou oblíbení pokusní laboratorní červi. Pomocí těchto parazitů pozorovali odborníci, jak v okamžiku smrti začnou umírat i jednotlivé buňky. Chemická řetězová reakce vede k rozpadu vazeb mezi buňkami a urychlení celkového zániku organismu. Čím je způsobeno ono modré záření, které bylo už v minulosti pozorováno vícekrát, ale o kterém nebylo doposud známo, jaká substance za něj může? Zatím se nejvíc spekulovalo o lipofuscinu, o němž se ví, že se v těle shromažďuje s přibývající molekulární zátěží. Modré záření je způsobené nekrózou, která ničí v těle vápník, a nyní to vypadá, že ho spíš způsobuje kyselina anthranilová.
Vědci dokázali u červa proces smrti zastavit
Co pro nás toto zjištění znamená? Podle doktora Gemse proces umírání funguje u červů i u savců shodně, tudíž nové výzkumy mohou vést k novým dalekosáhlým poznatkům i pro člověka.
Tento výzkum má už nyní velmi zajímavé aplikace, které jednou přinesou nečekané výsledky, jež nám o smrti prozradí do budoucna mnohem víc. Lékaři dokázali přenašeče těchto informací zablokovat, čímž smrt zastavili. Zbytek těla nedostal informaci, že umírá, a tak žil červ dál. „Podařilo se nám tak na nějakou dobu oddálit smrt způsobenou například infekcí, ale už to nefungovalo u smrti vysokým věkem,“ vysvětluje doktor Gems.
Ukázalo se tedy, že smrt "věkem" od ostatních způsobů smrti způsobené vážnými chorobami nějak liší. A právě v tomto zjištění tkví podle šéfa vědeckého týmu největší význam celého výzkumu: „Zjistili jsme, že smrt není jen jednoduchý následek opotřebení molekul v těle. Celý proces je podstatně složitější," říká Gems a uvádí příklad: „Při mozkové mrtvici nebo infarktu jsou buňky usmrceny zastavením přívodu kyslíku a posílají signál do okolí, které posléze odumírá také. Pokud pochopíme, jak tento proces funguje u háďátek, teoreticky bychom mohli zablokovat šíření smrti v těle člověka a zabránit rozsáhlému poškození tkání po zástavě srdce," míní profesor Gems
Zdroje: zena.aktualne.cz, tn.nova.cz, zoommagazin.iprima.cz
