„Čapí postoj“ součástí zdravotní prevence?

Napadlo vás někdy, že by nás praktický lékař mohl v rámci preventivní prohlídky požádat, abychom si na deset sekund postáli na jedné noze? Vědce ano. Alespoň by tento test měl proběhnout, dle jejich názoru, u té starší generace. Schopnost udržet rovnováhu po šedesátce rychle klesá a nijak nesouvisí s tím, zda jsme stále fyzicky zdatní. Neudržet rovnováhu může mít mnoho příčin, ale může být ukazatelem zdravotních problémů. Třeba poškození nervů nebo vnitřních orgánů sluchu, ztráty citu, neuropatie, psychických či jiných problémů „mozku“. Ztráta rovnováhy může být i předzvěstí úmrtí, jak uvedl sportovní lékař C. G. Soares de Araúji z kliniky cvičební medicíny CLINIMEX v Rio de Janeiru a vedoucí výzkumu.

Studie na jedné noze

Z výsledků testu udržet rovnováhu na jedné noze vyplývá, že u těch, kteří ho „neustojí“ je dvakrát větší pravděpodobnost, že během příštích deseti let zemřou. Neznamená to samozřejmě, že ten, kdo nedokáže stát na jedné noze kvůli tomu umře. Ani to, že jsou ti co "vystřihnou" holubičku jako řípa. Vědci chtěli testem ověřit, jak hodně souvisí udržení rovnováhy se závažným zdravotním stavem. V letech 2008-2020 se jejich experimentu účastnilo 1 702 lidí od 51 do 75 let, kteří byli schopni „normální“ chůze bez opory. Tři čtvrtě z nich byli muži. Účastníci měli tři pokusy na každé noze. Vědecký rozbor je poněkud složitější, takže poznatky cituji jen ve zkratce. „Udržet rovnováhu na jedné noze dokázalo téměř 5 % ve věku 51-55 let, 8 % ve věku 56-60 let, necelých 18 % ve věku 61-65 let a necelých 37 % ve věku 66-70 let. Více než polovina (přibližně 54 %) osob ve věku 71-75 let nebyla schopna test dokončit. Jinými slovy, lidé v této věkové skupině měli více než jedenáctkrát vyšší pravděpodobnost, že test nezvládnou, než lidé o pouhých 20 let mladší.“

Zdroj: Youtube

Potvrdila se souvislost s úmrtností?

Vědci ve výsledcích svého průzkumu zohlednili věk a pohlaví. Současně přihlédli i k onemocněním zúčastněných. U těch, co nedokázali stát na jedné noze deset sekund bez opory, bylo riziko úmrtí až 84 %. Během průzkum zemřelo 17,5 % účastníků. Z nich pak 32 % na rakovinu, další na kardiovaskulární onemocnění (30 %), respirační onemocnění (9 %) a zbytek na komplikace s COVID-19 nebo jiné. Laicky shrnuto, na jedné noze nedokázali stát převážně účastníci, kteří byli skutečně nemocní či obézní. Takže rovnováha a nemoci spolu souvisí. Dle doktora Soares de Araúja „…ale zatím není známo, jak přesně může ztráta rovnováhy rizika spojená s úmrtím předpovídat.“

Je tu jedno „ale“…

Pravda je, že si bohužel někteří ani neuvědomují, že mají nějaké problémy s udržením rovnováhy. Neschopnost udržet balanc je však příčinou mnoha pádů. Hlavně u starších lidí vzhledem k řídnutí kostí při nich dochází k vážným zlomeninám s komplikacemi a jiným zraněním. A takových nehod není málo. Hlavně z tohoto důvodu je důležité, aby si své schopnosti udržet balanc uvědomili. Ztráta rovnováhy se dá do určité míry léčit. Je i spousta balančních cviků, jak zlepšit schopnosti „udržet se na nohou“ (viz video). Vědci říkají, že desetivteřinovým testem se nemoc diagnostikovat nedá, ale v každém případě může alespoň upozornit na to, že něco není v pořádku.

Zdroje: news.yahoo.com, scitechdaily.com, www.prevention.com